i

Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Víc chromozomů víc ví

Polyploidní buňky v nádorové biologii
 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 446, 2018/7

Některé nádorové buňky mohou obsahovat větší počet chromozomů, což jim zpravidla umožňuje lépe čelit terapeutickým zákrokům.

Na výzkum nádorových onemocnění jsou vyčleňovány nemalé prostředky, ale účinná léčba metastazujících nádorů je stále v nedohlednu. Mohlo by se zdát, že věda selhává, je však třeba si uvědomit, s jakým protivníkem se tu bojuje. Pokud by všechny zhoubné buňky uvnitř nádoru byly stejné, bylo by poměrně jednoduché zaútočit na některý z jejich typických znaků a nádor eliminovat. O takový postup se medicína pokouší prostřednictvím léčby, která poškozuje DNA rychle se dělících buněk (ozařováním, chemoterapií) či cíleně vyřazuje některou z aktivovaných signálních drah nádorových buněk (biologickou léčbou). Má to však háček, nádor je velmi různorodá (geneticky i morfologicky) a evolučně přizpůsobivá populace buněk. Pokud tedy léčba usmrtí 99 % všech nádorových buněk, je to jistě úspěch, ale bohužel pouze dočasný. Zbylé nádorové buňky dokážou obnovit nádorovou populaci, a navíc se mnohdy stanou rezistentními k další léčbě. Honba za těmito buněčnými superpadouchy hýbe celou nádorovou biologií.

Podezřelý přichází na scénu

Velké polyploidní1) nádorové buňky (PGCC) jsou pozorovány v histologických preparátech mnoha typů solidních nádorů2) již řadu desetiletí. Jsou třikrát až desetkrát větší než jejich běžnější nádorové kolegyně a obsahují několikanásobně zmnoženou chromozomální výbavu. Doposud jim nebyla věnována náležitá pozornost, protože se předpokládalo, že tyto obří buňky jsou výsledek opakovaného selhaní procesu mitózy a cytokineze, neumějí se dále množit a jsou předurčeny k senescenci3) a buněčné smrti. Nicméně se ukázalo, že pokud jsou tyto buňky vpraveny do imunodeficientní myši, v mnoha případech způsobí vznik a rozvoj nádoru. Jsou také velmi odolné vůči léčbě poškozující DNA a dobře snášejí kyslíkovou deprivaci, která je běžným jevem v nádoru při nahloučení buněk a nedostatečném prokrvení takto vzniklé masy. Jejich počet se zvyšuje s pokročilostí a závažností nádorového onemocnění.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Martina Raudenská

Mgr. Martina Raudenská, Ph.D., (*1980) studovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V doktorské práci se zabývala mutační analýzou kandidátních genů pro syndrom prodlouženého QT intervalu, což je jeden z modelů srdečních arytmií, které bývají jednou z příčin náhlé srdeční smrti. V Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU a v Laboratoři metalomiky a nanotechnologií se nyní zabývá zejména výzkumem molekulárních mechanismů u nádorového onemocnění prostaty.
Raudenská Martina

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné