i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Nenasytný bitcoin

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 398, 2018/7

O energetické náročnosti těžby bitcoinu a dalších kryptoměn se toho napsalo už mnoho. Nyní je ale k dispozici první kalkulace publikovaná v peer-reviewed časopise. Jejím autorem je nizozemský ekonom a specialista na blockchain Alex de Vries. Podle něj bude bitcoin koncem letošního roku spotřebovávat 0,5 % světové elektrické energie.

Podobné odhady jsou zatíženy mnoha nejistotami, de Vries proto svůj článek chápe jen jako příspěvek do diskuse. Těžba a provoz bitcoinu podle něj aktuálně odebírá ze sítě 2,55 GW, což je srovnatelné s potřebami celého Irska (3,1 GW). Do konce roku může „hlad“ bitcoinu po elektřině narůst na 7,7 GW a přiblížit se potřebám ČR (8,2 GW). Každá jednotlivá transakce spotřebuje asi tolik elektřiny jako průměrná nizozemská domácnost za měsíc.

Výpočetní složitost a s ní spojená vysoká spotřeba elektřiny vychází z principu, na němž je bitcoin založen, takže v postupné zvyšování úspornosti, kterého jsme svědky u jiných technologií, v tomto případě nelze doufat. Pokud cena bitcoinu dále poroste (momentálně stagnuje, ale při velké fluktuaci a mnoha nejistotách nelze budoucí vývoj předvídat a mnozí na další růst sázejí), mohl by se dostat až na 5 % světové spotřeby.

Růst spotřeby by se měl teoreticky zastavit v okamžiku, kdy se náklady těžařů na hardware a elektřinu vyrovnají zisku v podobě vytěžené měny. De Vries ale upozorňuje, že tento předpoklad vychází z očekávání zcela racionálního jednání všech aktérů, přičemž si lze představit řadu důvodů, proč někdo bude pokračovat v těžbě, i když se mu bezprostředně ekonomicky nevyplatí. Pravidlo také neplatí ve chvíli, kdy těžař elektřinu krade, což opět není pouze hypotetická situace.

de Vries A., Joule, DOI: 10.1016/j.joule.2018.04.016

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet, Ekonomie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....