Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Hladem proti bolesti

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 394, 2018/7

Život je boj a pro úspěšné přežívání je třeba mít jasný žebříček priorit. Velice silné pocity, kterým je záhodno věnovat pozornost, jsou hlad a bolest. Vypořádat se s hladem a bolestí ale někdy může vyžadovat protichůdné reakce. Je proto nutné zvážit, kdy dát kterému pocitu přednost. Když mi horká plotna škvaří ruku, je radno přestat ochutnávat z hrnce a radši ucuknout. A když mě už týden trápí osmička vpravo nahoře, je nezbytné překonat nechutenství a aspoň trochu se najíst. Taková rozhodnutí přitom ale nebývají výsledkem zralého úsudku. Jsou nám i zvířatům vrozena a probíhají jaksi automaticky.

A jak že je to zařízeno? Nedávné výsledky z Pensylvánské univerzity ukázaly na dvě konkrétní skupiny neuronů v hypotalamu. Vědělo se, že buňky parabrachiálního jádra přepojují signály o bolesti přicházející z míchy, zatímco neurony v nucleus arcuatus ovlivňují pocit hladu a vyhledávání potravy. Náhlá akutní bolest vystřelí míchou přes parabrachiální jádro a ovlivní další části mozku, což vede mj. k útlumu pocitu hladu. Nově se ale zjistilo, že pokud u hladového zvířete bolest přetrvává a stává se chronickou, zapne se část neuronů v nucleus arcuatus a svými dlouhými výběžky začnou tlumit přenos bolesti v parabrachiálním jádře. Hlad tak bolest přebije.

Tento poznatek má pochopitelně konkrétní využití pro tlumení bolesti v medicíně. Není ani nutné nechávat pacienty hladovět. My totiž víme i to, že oním tlumivým signálem je neuropeptid Y, který je zaznamenáván prostřednictvím receptoru Y1. Nová analgetika by teoreticky mohla cílit na tento receptor a přesvědčovat tak neurony parabrachiálního jádra, aby si přicházející bolestivý vjem nechaly pro sebe.

Alhadeff A. L., Cell. DOI: 10.1016/j.cell.2018.02.057

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné