i

Zahřívací a ochlazující potraviny

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 338, 2018/6

U nás v rodině je téměř zapovězeno požívat v zimě tropické ovoce, protože prý ochlazuje tělo, které má potom oslabenou imunitu. Podezřelá je mi ale výběrovost – například banány se jíst mohou, ale mandarinky ne. V létě potom zahřívací potraviny nevadí. Mohlo historicky mít podobné označování vliv na výběr postních jídel?

ptá se Jan Šebesta, Zastávka

odpovídá František Vyskočil, PřF UK Praha a Fyziologický ústav AV ČR

Zřejmě vaše rodina přijala zásady výživy a životního stylu, které jsou součástí tradiční čínské taoistické představy o činnosti těla a udržování zdraví. Začal bych krátkým zjednodušujícím srovnáním těchto představ s běžnými vědeckými názory.

Centrální koncepce „západní“ biomedicíny

Spočívá v tom, že buňky, tkáně a orgány, které dopodrobna známe z anatomie, histologie, fyziologie a biochemie, mají být dostatečně výkonné, aby udržely co nejdéle tzv. homeostázu. U živých organismů je to schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou jejich fungování a existence, i když se vnější podmínky mění. Příkladem organické homeostáze je udržování acidobazické rovnováhy krve a tkání nebo tělesné teploty u teplokrevných (homoiotermních) organismů. Z více než stoletého biomedicinského studia zdravých a nemocných organismů známe dlouhou řadu důležitých životních parametrů, jako je iontové a bílkovinné složení krve a tělních tekutin, množství vody a glukózy v těle, hladiny hormonů v krvi, stav jaterních a jiných enzymů a krvetvorby, krevní tlak a tep atd.

Vše je třeba udržovat v mezích, často velmi úzkých, a toto neustálé dynamické vyvažování (homeodynamiku) považujeme za nutnou podmínku zdravého života. Zmíněné parametry dnes umíme téměř u každého z nás nějak změřit a porovnat, protože máme vědu, což je jakési zrcadlo nejen vesmíru kolem nás a nad našimi hlavami, ale i v nás. Proto víme, jak a proč si udržují živé buňky, tkáně i organismy více méně stálou hladinu různých látek, jak a kdy se zbavují přebytečných a přijímají ty, jichž se jim nedostává.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné