i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Zahřívací a ochlazující potraviny

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 338, 2018/6

U nás v rodině je téměř zapovězeno požívat v zimě tropické ovoce, protože prý ochlazuje tělo, které má potom oslabenou imunitu. Podezřelá je mi ale výběrovost – například banány se jíst mohou, ale mandarinky ne. V létě potom zahřívací potraviny nevadí. Mohlo historicky mít podobné označování vliv na výběr postních jídel?

ptá se Jan Šebesta, Zastávka

odpovídá František Vyskočil, PřF UK Praha a Fyziologický ústav AV ČR

Zřejmě vaše rodina přijala zásady výživy a životního stylu, které jsou součástí tradiční čínské taoistické představy o činnosti těla a udržování zdraví. Začal bych krátkým zjednodušujícím srovnáním těchto představ s běžnými vědeckými názory.

Centrální koncepce „západní“ biomedicíny

Spočívá v tom, že buňky, tkáně a orgány, které dopodrobna známe z anatomie, histologie, fyziologie a biochemie, mají být dostatečně výkonné, aby udržely co nejdéle tzv. homeostázu. U živých organismů je to schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou jejich fungování a existence, i když se vnější podmínky mění. Příkladem organické homeostáze je udržování acidobazické rovnováhy krve a tkání nebo tělesné teploty u teplokrevných (homoiotermních) organismů. Z více než stoletého biomedicinského studia zdravých a nemocných organismů známe dlouhou řadu důležitých životních parametrů, jako je iontové a bílkovinné složení krve a tělních tekutin, množství vody a glukózy v těle, hladiny hormonů v krvi, stav jaterních a jiných enzymů a krvetvorby, krevní tlak a tep atd.

Vše je třeba udržovat v mezích, často velmi úzkých, a toto neustálé dynamické vyvažování (homeodynamiku) považujeme za nutnou podmínku zdravého života. Zmíněné parametry dnes umíme téměř u každého z nás nějak změřit a porovnat, protože máme vědu, což je jakési zrcadlo nejen vesmíru kolem nás a nad našimi hlavami, ale i v nás. Proto víme, jak a proč si udržují živé buňky, tkáně i organismy více méně stálou hladinu různých látek, jak a kdy se zbavují přebytečných a přijímají ty, jichž se jim nedostává.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...