i

Aktuální číslo:

2022/7

Téma měsíce:

Rovnováha

Zahřívací a ochlazující potraviny

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 338, 2018/6

U nás v rodině je téměř zapovězeno požívat v zimě tropické ovoce, protože prý ochlazuje tělo, které má potom oslabenou imunitu. Podezřelá je mi ale výběrovost – například banány se jíst mohou, ale mandarinky ne. V létě potom zahřívací potraviny nevadí. Mohlo historicky mít podobné označování vliv na výběr postních jídel?

ptá se Jan Šebesta, Zastávka

odpovídá František Vyskočil, PřF UK Praha a Fyziologický ústav AV ČR

Zřejmě vaše rodina přijala zásady výživy a životního stylu, které jsou součástí tradiční čínské taoistické představy o činnosti těla a udržování zdraví. Začal bych krátkým zjednodušujícím srovnáním těchto představ s běžnými vědeckými názory.

Centrální koncepce „západní“ biomedicíny

Spočívá v tom, že buňky, tkáně a orgány, které dopodrobna známe z anatomie, histologie, fyziologie a biochemie, mají být dostatečně výkonné, aby udržely co nejdéle tzv. homeostázu. U živých organismů je to schopnost udržovat stabilní vnitřní prostředí, které je nezbytnou podmínkou jejich fungování a existence, i když se vnější podmínky mění. Příkladem organické homeostáze je udržování acidobazické rovnováhy krve a tkání nebo tělesné teploty u teplokrevných (homoiotermních) organismů. Z více než stoletého biomedicinského studia zdravých a nemocných organismů známe dlouhou řadu důležitých životních parametrů, jako je iontové a bílkovinné složení krve a tělních tekutin, množství vody a glukózy v těle, hladiny hormonů v krvi, stav jaterních a jiných enzymů a krvetvorby, krevní tlak a tep atd.

Vše je třeba udržovat v mezích, často velmi úzkých, a toto neustálé dynamické vyvažování (homeodynamiku) považujeme za nutnou podmínku zdravého života. Zmíněné parametry dnes umíme téměř u každého z nás nějak změřit a porovnat, protože máme vědu, což je jakési zrcadlo nejen vesmíru kolem nás a nad našimi hlavami, ale i v nás. Proto víme, jak a proč si udržují živé buňky, tkáně i organismy více méně stálou hladinu různých látek, jak a kdy se zbavují přebytečných a přijímají ty, jichž se jim nedostává.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Sirovodík chrání spermie mužů

Sirovodík chrání spermie mužů audio

Jaroslav Petr  |  18. 7. 2022
Samci savců včetně mužů si ve varlatech vyrábějí toxický plyn. S jeho pomocí chrání spermie před poškozením v nepříznivých podmínkách.
„Méně jíst a více cvičit!“

„Méně jíst a více cvičit!“ uzamčeno

Adam Obr  |  12. 7. 2022
Tuto radu dostal prakticky každý, kdo se někdy ve svém životě rozhodl zhubnout. Snížit „aspoň o dvě kila“ hmotnost svých tukových zásob...
Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022

Spolupráce s Ruskem po 24. únoru 2022 uzamčeno

Vladimír Wagner  |  11. 7. 2022
Ruská invaze dopadá i na vědeckou spolupráci, mnohé z mezinárodních projektů byly po invazi zrušeny nebo jsou významně ohroženy. Zmínit lze třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné