Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Sladký život

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 340, 2018/6

Sacharóza je obsažena v listech, stoncích, plodech či kořenech mnoha rostlin. Nejznámější je cukrová třtina, z níž vyrobený cukr byl dovážen do Evropy již v 16. století, významěji se rozšířil v 18. století. V roce 1747 objevil slavný berlínský chemik Andreas Marggraf sacharózu i v kořenech řepy. K jejímu rozšíření došlo až v období napoleonských válek, kdy anglická blokáda Evropy způsobila, že se – zejména bohatším lidem – přestal dostávat na stůl cukr. Získávání cukru z kořenů řepy cukrové (Beta vulgaris) v ponapoleonském období vedlo k rozkvětu jejího pěstování a rozšíření cukrovarnictví v evropských zemích včetně středoevropských. Anglické sankce tak pomohly rozvoji celého odvětví potravinářského průmyslu. Téměř současně byly do výživy intenzivně zaváděny brambory. Do jídelníčku se tak masově dostal zdroj sacharózy, tedy cukr a další zdroj škrobu, který se ve střevě štěpí na glukózu. Brambory byly však na stolech bohatších již mnohem dříve.

Po celé 19. století se jejich dostupnost jevila být spíše požehnáním. Znamenala zvýšení příjmu energie a pro mnoho do té doby podvyživených dětí i dospělých to byl jeden z faktorů, který vedl k zlepšení jejich výživy. Setkal jsem se i s názory, že právě významné zlepšení stavu výživy dětí a mladých lidí v první polovině 19. století znamenalo jejich zdárnější kognitivní rozvoj, což se také projevilo ve zvýšeném počtu dětí, které dokončily školu, studentů na středních školách i na univerzitách a následný významný rozvoj průmyslu zejména ve střední Evropě.

Odvrácenou stranou mince je to, že jsme v Evropě od spotřeby 1–2 kg cukru na obyvatele ročně na začátku 19. století dovedli konzum sacharózy až k téměř 40 kg na osobu a rok na konci osmdesátých let minulého století. V současné době u nás spotřeba poněkud klesla, ale stále přesahuje 36 kg ročně. Expozice sacharóze tedy narostla za 200 let asi 20krát. Paralelně s tím poklesla potřeba svalové práce. Postupně ji vytlačilo zavedení strojů, mechanizace, automatizace a současná robotizace a tento trend dále pokračuje. Kvůli tomu klesá energetická potřeba. Energetický výdej (a tedy i potřeba) sekáče obilí přesahoval 5000 kcal/den. Kombajnérův energetický výdej je méně než poloviční. V tom je další problém, neboť narůstající energetický příjem a klesající energetický výdej vedou k epidemii obezity. Na tom se významně podílí i vysoká spotřeba sacharózy, tedy řepného cukru, a u mnoha lidí i vyšší příjem škrobu s velmi podobnými metabolickými důsledky. Epidemie obezity, diabetu 2. typu a v jejich důsledku i aterosklerózy a jejích nejčastějších komplikací, tedy zejména infarktu myokardu a mozkových cévních příhod, spolu významně souvisejí. Obezita i diabetes mellitus 2. typu navíc asi o 20 % zvyšují rizika nádorových onemocnění.

Nyní vidíte 46 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je profesorem vnitřního lékařství se zaměřením na diabetologii a klinickou i preventivní výživu. Je vedoucím Centra pro výzkum výživy, metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. Je členem Učené společnosti ČR.
Anděl Michal

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné