Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Silou na lenochy

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 331, 2018/6

Ne všechny buňky živočišné tkáně se plně věnují jasně stanoveným specializovaným úkolům. Jako v každé správné pracovní četě, existuje většinou i v tkáních nemalá skupina záložníků, čekající na jasný signál, že je třeba přiložit ruku k dílu. Teprve poté se plně diferencují a ujmou se své nové funkce. Jedná se o různé typy progenitorových a kmenových buněk. Oním očekávaným signálem může být v lidské společnosti příchod přísného šéfa, mezi buňkami pak většinou přítomnost nějaké chemické sloučeniny. Nyní se ale ukazuje, že i na buněčné nemakačenky může platit hrubá mechanická síla.

Střední část trávicí soustavy hmyzu (mezenteron) se při příjmu potravy může značně roztáhnout a buňky jeho stěny jsou tak vystaveny silným tlakům. Ukázalo se, že zvláštní typ progenitorových buněk ve střevní stěně banánové mušky obsahuje speciální iontový kanál Piezo otevírající se právě při roztažení nebo zmáčknutí tkáně. Otevřeným kanálem do buňky následně proudí vápenaté ionty, které posléze (skrze signalizační kaskádu Notch) vyvolávají diferenciaci buňky. Ve výsledku se pak záložník promění v tzv. enteroendokrinní buňku, která sekretuje četné signální molekuly.

Některé buňky tedy začnou podávat výkony teprve pod tlakem. Zatím víme o takových výtečnících z trávicí soustavy hmyzu, je ale docela dobře možné, že se podobných objevů dočkáme i v mechanicky namáhaných tkáních obratlovců, jako jsou plíce nebo sval.

L. Heet al., Nature, 2018, DOI: 10.1038/nature25744

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph. D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Na Stockholmské univerzitě se v současnosti zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné