i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Proč chodit po horách raději pěšky

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 336, 2018/6

Potřeba dopravy osob a materiálu si žádá budování dopravní infrastruktury především v podobě silniční sítě, která v dnešní době vede prakticky všude. Negativních dopadů tohoto počínání na životní prostředí a jeho složky je řada. Výstavba silnic mechanicky narušuje a fragmentuje stanoviště, mění hydrologické i půdní parametry, ovlivňuje živinové poměry a šíří další antropogenní vlivy.

Budování silnic se nevyhýbá ani obtížně přístupným místům v nejvyšších horských polohách, které zpravidla patří mezi přírodovědecky nejhodnotnější území a hostí výjimečné skupiny druhů. Právě v horách, kde silnice procházejí strmými klimatickými gradienty na krátkých vzdálenostech, mohou svou přítomností mnohem výrazněji ovlivňovat změny ve vegetaci, než je tomu v nížinách. Silnice představují specifický liniový biotop, podél kterého se díky změněným podmínkám prostředí mnohé rostlinné druhy snadno a rychle šíří. Snadněji proto mohou reagovat na klimatické změny svou migrací do vyšších nadmořských výšek. Bohužel stejným způsobem dochází ke snadnějšímu pronikání i nepůvodních rostlinných druhů z nížin. Příležitost dostávají obvykle druhy, jež jsou svázány s pozměněnou dostupností minerálních látek. Přinejmenším v bezprostředním okolí silnic totiž panují zcela odlišné živinové poměry. Důsledky mohou být dalekosáhlé, jak bylo dokumentováno již v osmdesátých letech i v nejvyšších polohách ČR, nad horní hranicí lesa v Krkonoších.

V alpínských trávnících zde přirozeně roste violka sudetská (Viola lutea subsp. sudetica), v ČR silně ohrožený druh. Její mnohem známější příbuzná violka trojbarevná (Viola tricolor subsp. tricolor) roste převážně v blízkosti komunikací a sídlišť přibližně do nadmořské výšky 700 m n. m. Právě tento běžný druh byl zřejmě zavlečen s vápencovou drtí na výstavbu cest do oblasti Zadních Rennereovek. Podmínkou tedy byla existence silniční sítě a jiné poměry minerálních látek v substrátu. Důsledkem byla nejen přítomnost nepůvodního druhu v novém prostředí, ale i vzájemné křížení obou příbuzných druhů. Během krátké doby vznikli kříženci, kteří na první pohled upoutávali netradičními tvary a kombinací barev. Vlivem člověka tak došlo k mezidruhové hybridizaci a proniknutí genetického materiálu z violky trojbarevné do genofondu violky sudetské.

Jak je vidět, okrajů silnic je nanejvýš žádoucí si dobře všímat. Mohou sloužit jako důležitý kontrolní systém včasného odhalení stěhování rostlinných druhů nejen v horách. Ale přesto bychom si ušetřili spoustu potíží, kdybychom alespoň do hor chodili převážně po svých.

Ecography 40, 353–364, 2017, DOI: 10.1111/ecog.02200; Folia Geobotanica 31, 219–244

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné