Léčebný potenciál zázvoru

Zázvor se užívá a používá v mnoha formách od čerstvého kořene přes odvar, prášek, bonbony až po kosmetické doplňky. Ale jeho účinků si všímá i moderní věda.

Zázvor lékařský provází lidstvo od nepaměti. Kořen této rostliny se používal v kuchyni, ale také v léčitelství mnoha kultur (od indické ájurvédy přes tradiční čínskou až po africkou medicínu).

V Evropě se objevuje zázvor ve starém Řecku, po oslavách jím tlumili nevolnosti. Středověk jej objevil mimo jiné jako příchuť do piva. Anglický botanik William Roscoe dal rostlině latinské jméno Zingiber officinale v roce 1807. Vycházel z řeckého jména zingiberis, jehož předchůdcem je sanskrtské slovo „shingavera“, což znamená „mající tvar jeleních parohů“.

Dnes se zázvor, nejlépe jeho odvar, užívá podomácku k léčbě kašle a nachlazení, případně k tlumení nevolnosti, mořské nemoci, zvracení. Moderní věda ale zkoumá zázvor i kvůli obsahu látek, které chrání před záněty, a dokonce i nádorovými chorobami.

Nejvýznamnější skupinou farmakologicky aktivních látek obsažených v zázvoru je skupina fenolů, odpovědných za jeho palčivou chuť. Řadí se mezi ně gingeroly – 6-gingerol, 8-gingerol, 10-gingerol a jejich derivát 6-shogaol. Studie potvrdily jejich slibné protinádorové účinky, příznivý vliv na trávicí soustavu, na snížení hladiny cukru u diabetiků, silné antioxidační působení, prokázaly též jejich protizánětlivé, analgetické, hypolipidemické nebo antipyretické účinky.

Bezesporu velkou výhodou je jejich nízká toxicita a bezpečnost užívání. Americká léková agentura FDA je proto řadí do bezpečných látek.

Proti nádorům

Příznivé účinky zázvoru a jeho metabolitů, zejména 6-gingerolu, proti různým druhům nádorů potvrdila řada studií v in vitro a in vivo modelech. Mechanismů působení je několik, látka se podílí na apoptóze nádorových buněk nebo na likvidaci volných radikálů.

Rostoucí nádor potřebuje zvýšené krevní zásobení. Na růstu nových cév se podílí i protein VEGF (Vascular Endotelial Growth factor). Jeho zablokování (případně i gingerolem) způsobí nedostatečné krevní zásobení nádoru, a tím jeho pomalejší růst, případně regresi. Pokusy na zvířecích modelech ukázaly, že gingeroly také dokážou blokovat metastatickou aktivitu u karcinomu prsu. Slibné výsledky jsou popisovány rovněž u nádorů tlustého střeva a prostaty.

Gingeroly tak vlastně účinkují podobně jako některé protinádorové léky, například monoklonální protilátka bevacizumab (Avastin).

Zázvor lékařský.Ilustrace Franz Eugen Köhler, volné dílo

Proti zánětům

Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění, jímž trpí asi procento populace. Vyskytuje se typicky kolem čtvrté páté dekády života a častěji postihuje ženy. Může se projevovat i jako mimokloubní forma, která postihuje kardiovaskulární či dýchací systém, kůži, ledviny. Léčí se (podle intenzity onemocnění) nesteroidními antiflogistiky, nemoc modifikujícími léky typu metotrexát, kortikoidy nebo jejich kombinací s nejmodernější biologickou léčbou. Důležitá je také fyzikální léčba, udržování kloubů v pohybu a rehabilitace. Ale významnou úlevu mohou pacientům přinášet přírodní látky, mezi nimi opět i zázvor.

Může tlumit zánět, jak ukázaly další studie, neboť gingerol blokuje enzym cyklooxygenázu (COX-1 a COX-2), čímž se snižuje množství prozánětlivého prostaglandinu E2 v kloubní tekutině pacientů. Funguje tedy na stejném principu jako nesteroidní antiflogistika (ibuprofen, diclofenac, nimesulid). Na buněčných modelech in vitro zázvor pro změnu snižoval hladinu prozánětlivých cytokinů, zejména IL-1, IL-12 a TNF-alfa. Užívání sušeného zázvoru po dobu od tří měsíců po dva a půl roku zmenšilo revmatické obtíže u pacientů s onemocněním kloubů o 75 procent bez významnějších vedlejších účinků.

Zánětlivá i nádorová onemocnění mohou být úzce spojena s oxidačním stresem (nerovnováha mezi volnými radikály, které mohou poškozovat tkáně, a antioxidační kapacitou organismu). V in vitro modelech se daří pomocí gingerolů výrazně tlumit vznik oxidu dusnatého (NO), což je důležitý marker oxidačního stresu, 6-gingerol zase potlačuje aktivitu enzymu produkujícího oxid dusnatý (iNOS, inducibilní NO syntetázy).

V klinické praxi se tohoto účinku zatím nevyužívá, ale jeho využití v budoucnu by mohlo mít velký potenciál (podobně jako antioxidační látka edaravone, již americká FDA loni schválila pro léčbu amyotrofické laterální sklerózy. Jako první nový lék po více než 20 letech).

Další klinické studie

Většina chemoterapeutik má zvracení vyvolávající (emetogenní) účinky. Klinická studie testující vliv zázvoru na zvracení u pacientů podstupující chemoterapii ukázala, že podávání zázvoru společně s klasickými antiemetiky (ondansetron, metoklopramid, dexametason) významně snížilo akutní (do 5 dnů) i pozdní zvracení oproti kontrolní skupině. Podobný účinek byl zaznamenán i u zvracení, které se typicky objevuje v brzkých stadiích gravidity. Zázvor také zlepšuje polykání u starších osob.

Přírodní látky obsažené v rostlinách jistě mají své místo jako doplňková léčba u mnoha onemocnění a zasluhují si pozornost vědy. Ve formě doplňků stravy mají méně nežádoucích účinků a pacienti je obecně lépe snášejí. Nejsou ale zcela bez rizik. Není možné přesně určit množství účinných látek, v rostlině mohou být přítomny kontaminanty nebo se mohou objevit reakce s dalšími léky. Proto je vhodné užívání rostlinných látek a doplňků stravy konzultovat s lékařem nebo farmaceutem, ti by se na ně naopak měli pacientů cíleně ptát.