fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Bičovec jde domů

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 333, 2018/6

Bičovci (Amblypygi) jsou relativně malá skupina pavoukovců s více než dvěma sty druhů obývající tropy a subtropy. Typické je pro ně silně zploštělé tělo, robustní raptorická neboli loupeživá makadla, kterými mohou chytat kořist, a extrémně protažené končetiny prvního páru, které připomínají biče. Pro jejich zploštělé tělo a schopnost rychle běhat do všech stran se jim v češtině občas říká i krabovci.

Bičovci tráví většinu času v úkrytu pod kůrou, v dutinách stromů, ve štěrbinách či pod kameny a v noci se vydávají na lov. Recentní studie dokazují jejich silnou věrnost svému úkrytu. Jak jsou schopni najít cestu domů? Američtí psychologové a zoologové se rozhodli zjistit, které smysly jsou pro hledání cesty důležité. V úvahu připadal zrak anebo čich s hmatem. Na konci jejich bičů čili anténovitě protáhlých prvních noh je hodně různých receptorů. Jedna z těchto senzil zpracovává pachové podněty a nenachází se nikde jinde na těle. Vědci se zaměřili na bičovce hladkočelého (Paraphrynus laevifrons), poměrně velký druh s šířkou těla 1,5 až 2 cm. V kostarickém pralese jich na třicet vybavili vysílačkami, aby mohli telemetricky analyzovat jejich pohyb v terénu. Některým pomocí laku na nehty vyřadili z funkce zrak, jiným konečky jejich bičů (lakem na nehty nebo jejich odstřižením). Takto připravené bičovce vypustili 10 m od stromu s jejich úkrytem a sledovali, kdo a kdy se vrátí domů. Bičovci s vyřazeným čichem byli zcela bezradní a jejich pohyb v terénu v následujících dnech byl jednoduše chaotický. Naproti tomu ztráta zraku jejich schopnost vracet se nijak neovlivnila a bičovci se hned vydali správným směrem (přestože jim cesta trvala více dní), stejně jako kontrolní skupina bez hendikepu.

Pro srovnání s lidským měřítkem: představte si, že vás někdo v noci ve vašem bytě na sídlišti chytí, přesune o jeden kilometr a sleduje, zda se vrátíte domů. Pokud by vás oslepil, byl by to pro vás zřejmě vážný problém, nicméně se zacpaným nosem byste to nejspíš zvládli. Což může připadat bičovcům jako fantastický a neuvěřitelný výkon.

V. P. Bingman et al., J. Exper. Biol., DOI: 10.1242/jeb.149823

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...