Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Bičovec jde domů

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 333, 2018/6

Bičovci (Amblypygi) jsou relativně malá skupina pavoukovců s více než dvěma sty druhů obývající tropy a subtropy. Typické je pro ně silně zploštělé tělo, robustní raptorická neboli loupeživá makadla, kterými mohou chytat kořist, a extrémně protažené končetiny prvního páru, které připomínají biče. Pro jejich zploštělé tělo a schopnost rychle běhat do všech stran se jim v češtině občas říká i krabovci.

Bičovci tráví většinu času v úkrytu pod kůrou, v dutinách stromů, ve štěrbinách či pod kameny a v noci se vydávají na lov. Recentní studie dokazují jejich silnou věrnost svému úkrytu. Jak jsou schopni najít cestu domů? Američtí psychologové a zoologové se rozhodli zjistit, které smysly jsou pro hledání cesty důležité. V úvahu připadal zrak anebo čich s hmatem. Na konci jejich bičů čili anténovitě protáhlých prvních noh je hodně různých receptorů. Jedna z těchto senzil zpracovává pachové podněty a nenachází se nikde jinde na těle. Vědci se zaměřili na bičovce hladkočelého (Paraphrynus laevifrons), poměrně velký druh s šířkou těla 1,5 až 2 cm. V kostarickém pralese jich na třicet vybavili vysílačkami, aby mohli telemetricky analyzovat jejich pohyb v terénu. Některým pomocí laku na nehty vyřadili z funkce zrak, jiným konečky jejich bičů (lakem na nehty nebo jejich odstřižením). Takto připravené bičovce vypustili 10 m od stromu s jejich úkrytem a sledovali, kdo a kdy se vrátí domů. Bičovci s vyřazeným čichem byli zcela bezradní a jejich pohyb v terénu v následujících dnech byl jednoduše chaotický. Naproti tomu ztráta zraku jejich schopnost vracet se nijak neovlivnila a bičovci se hned vydali správným směrem (přestože jim cesta trvala více dní), stejně jako kontrolní skupina bez hendikepu.

Pro srovnání s lidským měřítkem: představte si, že vás někdo v noci ve vašem bytě na sídlišti chytí, přesune o jeden kilometr a sleduje, zda se vrátíte domů. Pokud by vás oslepil, byl by to pro vás zřejmě vážný problém, nicméně se zacpaným nosem byste to nejspíš zvládli. Což může připadat bičovcům jako fantastický a neuvěřitelný výkon.

V. P. Bingman et al., J. Exper. Biol., DOI: 10.1242/jeb.149823

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné