Aktuální číslo:

2019/4

Téma měsíce:

Krajina

Příběh helia

a příběh Matveje Bronštejna
 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 252, 2018/4

Nebývá zvykem vracet se v této rubrice k dílu vyšlému před více než padesáti lety, navíc zaměřenému na dětského čtenáře. Kniha „Příběh prvku hélium“ (SNDK 1964, v originále Solnečnoje veščestvo) si zaslouží výjimku kvůli sobě samé i kvůli autorovi, Matveji Petroviči Bronštejnovi. V předmluvě ke knize o něm František Běhounek píše, že zemřel předčasně a nedočkal se již dalšího pokračování příběhu hélia. Informace to není zcela přesná – nadějný mladý fyzik Bronštejn nezemřel jen tak, v necelých 32 letech byl zavražděn v rámci stalinských čistek. Zařadil se tak mezi asi jeden a půl milionu „třísek“, které odletěly, když se v letech 1937–1938 v Sovětském svazu „kácel les“.

Vynikajících vědců schopných podělit se o svou znalost je jako šafránu, zvláště mají-li mluvit k dětem či teenagerům. Nevím ve skutečnosti, jak se Bronštejnova knížečka líbí mládeži, sám jsem ji objevil v antikvariátu až v pokročilém věku. Přečetl jsem ji jedním dechem. Literární kvality Bronštejnovy knihy nejsou náhodné. Sovětský stát se pyšnil svým vědeckým základem a vědecké literatuře pro mládež věnoval značnou pozornost – bylo to velké téma například pro tehdejšího oficiálního spisovatele číslo jedna Maxima Gorkého. Bronštejna k psaní pro děti přivedl jiný spisovatel, Samuil Jakovlevič Maršak, který si vytkl program „uměleckých vědeckých“ knih pro mládež, v nichž se literární kvality měly snoubit s věcnou přesností. S Bronštejnem text o héliu velmi pečlivě dolaďovali až do konečného, velmi povedeného tvaru. Radou mohla přispět i jeho manželka Lydie, spisovatelka, dcera ruského spisovatele dětské literatury Korneje Čukovského a pozdější aktivistka v oblasti lidských práv v Sovětském svazu. Bronštejn napsal po Příběhu prvku hélia ještě dvě knihy pro děti, jednu o rentgenových paprscích a další o vynálezcích rádia. Celý náklad poslední knihy ale skončil ve stoupě, neboť ředitel nakladatelství měl pocit, že v knize je věnována přílišná pozornost Marconimu na úkor Popova.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Slavíček

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., (*1976) vystudoval PřF UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií. Od r. 2007 je členem redakční rady Vesmíru. S Ivonou Malijevskou napsal knihu „Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie“ (2013). Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR.
Slavíček Petr

Doporučujeme

První obraz horizontu

První obraz horizontu

Michal Bursa  |  18. 4. 2019
Snímek černé díry v galaxii M87 obletěl svět druhou dubnovou středu. Obrázku oranžového prstence se v komentářích na sociálních sítích začalo...
Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Pocit, že se opakují hloupé chyby stále dokolečka...

Znáte to – útrpná procházka po suburbii města, snaha dostat se do volné krajiny dlouho nevychází, sériové řadovky se dál a dál kroutí nesmyslnými...
Přehlížená proměna zemědělství

Přehlížená proměna zemědělství

Jakub Hruška  |  1. 4. 2019
Při debatách o naší krajině se často zmiňuje problém její struktury ve smyslu úbytku krajinných prvků – mezí, polních cest, malých vodotečí či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné