Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Příběh helia

a příběh Matveje Bronštejna
 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 252, 2018/4

Nebývá zvykem vracet se v této rubrice k dílu vyšlému před více než padesáti lety, navíc zaměřenému na dětského čtenáře. Kniha „Příběh prvku hélium“ (SNDK 1964, v originále Solnečnoje veščestvo) si zaslouží výjimku kvůli sobě samé i kvůli autorovi, Matveji Petroviči Bronštejnovi. V předmluvě ke knize o něm František Běhounek píše, že zemřel předčasně a nedočkal se již dalšího pokračování příběhu hélia. Informace to není zcela přesná – nadějný mladý fyzik Bronštejn nezemřel jen tak, v necelých 32 letech byl zavražděn v rámci stalinských čistek. Zařadil se tak mezi asi jeden a půl milionu „třísek“, které odletěly, když se v letech 1937–1938 v Sovětském svazu „kácel les“.

Vynikajících vědců schopných podělit se o svou znalost je jako šafránu, zvláště mají-li mluvit k dětem či teenagerům. Nevím ve skutečnosti, jak se Bronštejnova knížečka líbí mládeži, sám jsem ji objevil v antikvariátu až v pokročilém věku. Přečetl jsem ji jedním dechem. Literární kvality Bronštejnovy knihy nejsou náhodné. Sovětský stát se pyšnil svým vědeckým základem a vědecké literatuře pro mládež věnoval značnou pozornost – bylo to velké téma například pro tehdejšího oficiálního spisovatele číslo jedna Maxima Gorkého. Bronštejna k psaní pro děti přivedl jiný spisovatel, Samuil Jakovlevič Maršak, který si vytkl program „uměleckých vědeckých“ knih pro mládež, v nichž se literární kvality měly snoubit s věcnou přesností. S Bronštejnem text o héliu velmi pečlivě dolaďovali až do konečného, velmi povedeného tvaru. Radou mohla přispět i jeho manželka Lydie, spisovatelka, dcera ruského spisovatele dětské literatury Korneje Čukovského a pozdější aktivistka v oblasti lidských práv v Sovětském svazu. Bronštejn napsal po Příběhu prvku hélia ještě dvě knihy pro děti, jednu o rentgenových paprscích a další o vynálezcích rádia. Celý náklad poslední knihy ale skončil ve stoupě, neboť ředitel nakladatelství měl pocit, že v knize je věnována přílišná pozornost Marconimu na úkor Popova.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Petr Slavíček

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., (*1976) vystudoval PřF UK v Praze. V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií. Od r. 2007 je členem redakční rady Vesmíru. S Ivonou Malijevskou napsal knihu „Záhady, klíče, zajímavosti očima fyzikální chemie“ (2013). Roku 2016 dostal cenu Neuron. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR.
Slavíček Petr

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné