i

Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Plevel proti hladu

Příběh rostliny schopné pomoci s řešením globálních problémů lidstva
 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 231, 2018/4

Už od pradávna lidé přemýšleli, proč některé rostliny kvetou brzy na jaře a jiné v létě. Jak poznají, kdy mají kvést? Studium této základní schopnosti každé kvetoucí rostliny má ještě stále mnoho neznámých. Hlad vědců po jejich rozluštění žene mimo jiné i vidina nasycení těch, kdo mají skutečný hlad v polopouštních oblastech.

V naší laboratoři studujeme merlíky, běžné a nenápadné plevele. Z hlediska výzkumu kvetení bychom stěží nalezli méně atraktivní druhy. Vytvářejí droboučké zelené květy poskládané do malých klubíček, které je potřeba prohlížet pod lupou. Proč se nevěnujeme raději růžím nebo orchidejím? Merlíky totiž mají výjimečnou vlastnost, kterou předčí rostliny s mnohem nápadnějšími a většími květy. Mohou vykvést již ve stadiu semenáčku, několik dní po vyklíčení, sotva rozvinou pár děložních lístků. Pokud jsou teplota a délka dne vhodné, započne kvetení, po dvou týdnech se vytvoří na vrcholku nepatrné rostlinky první poupata. Kromě časové úspory je výhodou merlíkového modelu i jeho jednoduchost. Protože je semenáček malý, můžeme měřit genovou expresi v celé rostlince současně včetně kořenů, které kupodivu také mohou hrát určitou roli v navození vzniku květů.

Nemusíme proto analyzovat zvlášť jednotlivé listy či vzrostné vrcholy. U druhu merlík červený k těmto výhodám přistupuje další. Za stálého světla rostliny nevykvetou, avšak působení jediné noci dostatečně zahájí kvetení, byť po ní následuje opět stálé světlo. Noc však musí mít délku právě 12 hodin, je-li kratší nebo delší, rostliny ztrácejí chuť kvést. Tím je určen časový interval trvající zhruba od půlnoci do rozednění, během kterého se odehraje vše podstatné, co je k navození kvetení třeba. A souvisí to s obdobím před 435 miliony lety (silurem), kdy se rostlinám o tom, že jednou budou mít květy, ani „nezdálo“.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Potravinářství, Botanika

O autorovi

Helena Štorchová

RNDr. Helena Štorchová, CSc., (*1956) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., se věnuje molekulární biologii rostlin, zejména otázkám spjatým s kvetením a genetickým určením pohlaví rostlin.
Štorchová Helena

Doporučujeme

Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Čichám, čichám zločin

Čichám, čichám zločin

Štěpán Urban, Ludvík Pinc  |  5. 4. 2018
Policisté využívají citlivý psí čich k prokazování spojitosti osob, předmětů a míst s trestnými činy. Tato metoda ale není bez rizika a při...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné