i
Jak hluboko lze klesnout
| 5. 4. 2018 | Vesmír 97, 206, 2018/4
Jeskyně přitahují pozornost člověka od pradávna. Na jednu stranu nám mohou poskytnout ochranu proti běsnícím živlům, mohou být ale i nebezpečné. Lze v nich zabloudit či potkat medvěda. Kromě velkých šelem v nich ale žijí i další zajímavá zvířata.
Donedávna nejhlubší jeskyně světa Krubera (též Voronja či Krubera-Voronja) v Abcházii ve vápencovém masivu Arabika byla podrobena intenzivnímu biospeleologickému výzkumu. Jeskyňáři vzorkovali faunu v blízkosti jednotlivých základních táborů v hloubkách 60, 100, 700, 1400, 1600, 1980 a 2140 m, přičemž celková hloubka jeskyně je změřena na 2197 m a její celková délka přesahuje 16 km. Vchod do jeskyně je 2250 m nad úrovní (nedalekého) moře.
Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Ivan H. Tuf
Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.