i
Jak hluboko lze klesnout
| 5. 4. 2018 | Vesmír 97, 206, 2018/4
Jeskyně přitahují pozornost člověka od pradávna. Na jednu stranu nám mohou poskytnout ochranu proti běsnícím živlům, mohou být ale i nebezpečné. Lze v nich zabloudit či potkat medvěda. Kromě velkých šelem v nich ale žijí i další zajímavá zvířata.
Donedávna nejhlubší jeskyně světa Krubera (též Voronja či Krubera-Voronja) v Abcházii ve vápencovém masivu Arabika byla podrobena intenzivnímu biospeleologickému výzkumu. Jeskyňáři vzorkovali faunu v blízkosti jednotlivých základních táborů v hloubkách 60, 100, 700, 1400, 1600, 1980 a 2140 m, přičemž celková hloubka jeskyně je změřena na 2197 m a její celková délka přesahuje 16 km. Vchod do jeskyně je 2250 m nad úrovní (nedalekého) moře.
Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Ivan H. Tuf
Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Doporučujeme
Deštné lesy v Antarktidě
Jiří Kvaček, Alexandra Chernomorets | 30. 3. 2026
Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Víme. Ale chceme?
Radmila Dytrtová, Jana Jaklová Dytrtová | 30. 3. 2026
Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...
















