i
Jak hluboko lze klesnout
| 5. 4. 2018 | Vesmír 97, 206, 2018/4
Jeskyně přitahují pozornost člověka od pradávna. Na jednu stranu nám mohou poskytnout ochranu proti běsnícím živlům, mohou být ale i nebezpečné. Lze v nich zabloudit či potkat medvěda. Kromě velkých šelem v nich ale žijí i další zajímavá zvířata.
Donedávna nejhlubší jeskyně světa Krubera (též Voronja či Krubera-Voronja) v Abcházii ve vápencovém masivu Arabika byla podrobena intenzivnímu biospeleologickému výzkumu. Jeskyňáři vzorkovali faunu v blízkosti jednotlivých základních táborů v hloubkách 60, 100, 700, 1400, 1600, 1980 a 2140 m, přičemž celková hloubka jeskyně je změřena na 2197 m a její celková délka přesahuje 16 km. Vchod do jeskyně je 2250 m nad úrovní (nedalekého) moře.
Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy
O autorovi
Ivan H. Tuf
Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...