Aktuální číslo:

Jak hluboko lze klesnout

| 5. 4. 2018

| Vesmír 97, 206, 2018/4

Jeskyně přitahují pozornost člověka od pradávna. Na jednu stranu nám mohou poskytnout ochranu proti běsnícím živlům, mohou být ale i nebezpečné. Lze v nich zabloudit či potkat medvěda. Kromě velkých šelem v nich ale žijí i další zajímavá zvířata.

Donedávna nejhlubší jeskyně světa Krubera (též Voronja či Krubera-Voronja) v Abcházii ve vápencovém masivu Arabika byla podrobena intenzivnímu biospeleologickému výzkumu. Jeskyňáři vzorkovali faunu v blízkosti jednotlivých základních táborů v hloubkách 60, 100, 700, 1400, 1600, 1980 a 2140 m, přičemž celková hloubka jeskyně je změřena na 2197 m a její celková délka přesahuje 16 km. Vchod do jeskyně je 2250 m nad úrovní (nedalekého) moře.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (33 Kč) →

Odemknout číslo 2018/4 (84 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.

články autora