Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

O jednotném původu lidstva

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 115, 2018/2

1898: Jak vášnivě se dříve přetřásala otázka, náleží-li všechny odrůdy a plemena lidstva k jednomu druhu Homo sapiens, tak klidně a střízlivě pohlíží se na věc v poslední době. Poznalo se, že nerozhodují zde ani citové, ani sociální ani politické pohnutky. Otrokářským baronům jižních států severoamerických přišlo na př. dogma o více druzích lidstva velmi vhod a zastávali je s nadšením. Všichni vynikající anthropologové a ethnologové po důkladném a všestranném zkoumání rozhodli se pro jednotný druh lidstva, a to hlavně (– jak Tajlor uvádí –) z dvojího důvodu: „Předně okazují všechny kmeny a národnosti od nejčernějších až do nejbělejších, od nejdivočejších až k nejvzdělanějším takovou shodu ve stavbě těla a schopnostech duševních, že nemůže tato jednodušeji a jasněji býti vyložena, nežli přijme-li se jednotný původ předků byť i nejdávnějších. Za druhé jsou všickni lidé nehledě k rozdílu barvy a postavy schopni sploditi míšence, jak v nejrozmanitějších kombinacích jeví na př. milliony mulatů a mesticů Nového světa, kteří vznikli smíšením Evropanů, Afričanů a domorodců amerických. Theorie o jednotném původu shoduje se zde se zkušeností i vědeckým bádáním, dnes ovšem jen nedokonale možno posouditi, kterému typu předkové člověka tělem a duchem nejvíce se podobali, nežli rozlišili se na nynější negry, tatary a Australce atd. […]

Chceme-li v duchu až do doby se vmysliti, kdy předkové Afričana, Australce, Mongola a Skandinávce jediný kmen tvořili, potřebuje theorie společného původu silné příčiny a dlouhé doby, jež vysvětlují změny, jimž žádná v historické době vzniklá ani z daleka se nepodobá. Z tohoto stanoviska jest každý člověk pleti černé, hnědé, žluté a bílé živým svědkem veliké starobylosti lidstva.“ (Úvod ke studiu anthropologie.) Jestli tedy Darvin má za to, že předkové člověka oddělili se jakožto skupina úzkonosých v prvních dobách doby třetihorní, jest to hypothésa, která novými nálezy a objevy palaeontologickými může býti buď zvrácena nebo podporována, v národopisu však nerozhoduje.

Avšak i odpůrci descendenční theorie (jako Baer) rozhodně hlásají jednotný původ, a jest s podivením, že náhled o různých druzích lidstva, všem přírodovědeckým zásadám odporující, vznikl právě v Americe. „Potřebovali snad tuto theorii Anglo – Američané k upokojení vlastního svědomí? S nelidskou tvrdostí zatlačeni byli praobyvatelé, s egoismem byli zavedeni afričtí kmenové jako otroci. Jest přirozeno, že si řekli, vůči těmto lidem netřeba uznati žádné povinnosti, náležejíť k horšímu druhu. Odvolávám se na zkušenost všech zemí a dob, že když některý národ má moc a nespravedlivě jedná proti jiným, neopomene jednání své ospravedlniti tím, že prohlašuje druhé za špatnější a inferiornější a toto přesvědčení důrazně opakuje.“ (Viz Ranke Der Mensch II. 235; běží tu učenci ovšem o poměr Angličanů k Indiánům, nikoli o poměr Němců k Slovanům.) […]

B. Bauše (Vesmír 27, 99, 1898/9)

2018: Autora 120 let starého příspěvku by asi nepotěšilo, že dehumanizace obětí organizovaného násilí zůstává oblíbeným prostředkem k očištění se od viny i ve 21. století. Poznatky antropologie, genetiky a dalších oborů mnoho nesvedou, chybí-li vůle jim naslouchat.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné