i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Doba nepřeje otužilým trpaslíkům

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 72, 2018/2

Rod vrba (Salix) obsahuje několik stovek druhů od stromových velikánů až po zakrslé keříky, které díky svým nízkým nárokům na prostředí často rostou jako pionýrské dřeviny v místech, kde už to ostatní dřeviny vzdávají. Schopnost kolonizovat nehostinná místa dotáhla k dokonalosti vrba bylinná (S. herbacea). Při prvním pohledu si mnozí ani neuvědomí, že se dívají na dřevinu, možná nejmenší na světě. Na mnoha místech totiž nevyrůstá výše než 2 cm nad substrát (viz obr.).

Jde o typickou dřevinu arktického a subarktického pásu. V jižněji položených oblastech je její výskyt vázán na horské prostředí a rozšíření je jen ostrůvkovité. Díky pohořím, která zasahují svou výškou nad horní hranici lesa (Hrubý Jeseník a Krkonoše), se s ní v omezené míře můžeme setkat i u nás. Roste tu v naprosté izolovanosti od větších populací vysokých hor a arktických oblastí. Nejen díky tomu je v České republice zařazena mezi kriticky ohrožené druhy. Celosvětově tolik ohrožená není, ale to se může brzy změnit.

Početnost keřů v alpínské a arktické tundře začínají ovlivňovat klimatické zvraty. Zatímco vzrůstově vyšší druhy keřů díky oteplování expandují, nízké keříky zpravidla ustupují. Vlivem oteplování odtává sníh častěji i v klimaticky nehostinných polohách, což se odráží v růstových fázích a procesech mnoha nízkých keříků, včetně vrby bylinné. Dřívější nástup jara prodlužuje některé její růstové fáze a zvyšuje pravděpodobnost herbivorie (okusování býložravci) nebo napadení houbovými patogeny. Zároveň se snižuje hustota kmínků v polykormonu, zmenšují se listy a na konci sezony ubývají sacharidové zásoby. Časný nástup jara je sice svázán s nárůstem počtu kvetoucích kmínků, avšak tvorba plodů (tobolek) s časnějším odtáváním překvapivě klesá. Jednoznačně lze říci, že oteplování vrbě bylinné nesvědčí a snižuje její fitness.

Našich vrb se týká hlavně poznatek, že časné odtávání sněhu omezuje jejich klonální růst. Všechny jejich lokality na území České republiky mají omezený reliktní charakter, protože k nám tento druh migroval během čtvrtohorního zalednění. V průběhu holocénu naše populace pravděpodobně přišly o samčí rostliny a rozmnožují se pouze vegetativním způsobem, bez tvorby plodů. Určitě by byla škoda přijít o živoucí doklad klimatického vývoje ve střední Evropě. Do osudu druhu by tak po tisícovkách let opět, tentokrát negativně, zasáhlo klima.

Journal of Ecology 2016, 1041–1050, DOI: 10.1111/1365-2745.12579

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Botanika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné