i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Budoucnost v paži

 |  5. 2. 2018
 |  Vesmír 97, 86, 2018/2
 |  Téma: Bionika

Ruka je pro nás v každodenním životě mimořádně důležitým „nástrojem“. Krom základní sebeobslužnosti nám její nervová zakončení podávají informace o tvaru předmětů, struktuře povrchu, teplotě, vlhkosti či jemných pohybech (např. vibracích). Díky tomu používáme jinou sílu stisku na křehké předměty, jako jsou skleněné vánoční ozdoby nebo syrová vajíčka, jinou na pevné a těžké předměty, jako je velká kniha. Všechny tyto funkce ruky je však v případě její ztráty velmi těžké nahradit technickými prostředky.

Nejjednodušší náhradu dodnes představuje pasivní (kosmetická) protéza. Tento typ se dlouho používal k zamaskování zranění a zohyzdění. Někdejší dřevěné nebo kožené protézy vyztužené kovem dnes nahradily silikonové nebo PVC náhrady, které už díky moderním technologiím vypadají jako živé – vzhled skutečných rukou mohou napodobovat včetně pih, žil, chlupů, otisků prstů, a dokonce i tetování.

Mnohem dokonalejší jsou bionické náhrady využívající poznatku, že mozek vysílá svalům impulzy i po amputaci končetiny. Tyto signály, takzvané elektromyogramy (EMG), se k ovládání protézy snímají alespoň dvěma elektrodami, přiloženými k příslušným svalům pahýlu. Princip je obdobný u většiny konstrukcí bionických rukou, existuje několik odlišných koncepcí, lišících se především ve způsobu řízení pohybu a použitých senzorech a materiálech.

Deset stupňů dotyku

Jednou z koncepcí je evropský výzkumný projekt SmartHand.1) Prototyp nové generace bionické ruky, představený koncem roku 2009, snímá EMG pomocí 16 elektrod umístěných na předloktí. Takové velké množství zdrojů EMG signálu vytváří velké množství kombinací, které musí ruka rozpoznat, aby správně vykonala požadovaný pohyb. V tréninkové části jí v tom pomáhají neuronové sítě. Uživatel postupně vykoná sérii definovaných vnucených pohybů: ohýbání jednotlivých prstů, ohýbání všech prstů najednou, roztažení a sevření prstů, nastavení palce proti dlani atd. Počítač sleduje a zaznamenává nervovou odezvu těla při tréninku, čímž se systém přizpůsobuje konkrétnímu uživateli.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Bionika
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Náhrady orgánů

O autorovi

Lenka Lhotská

Doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc., (*1961) se dlouhodobě zabývá aplikacemi metod umělé inteligence na zpracování biomedicínských dat a signálů, využitím mobilních technologií ve zdravotnictví a telemedicíně a využitím asistivních technologií. Je vedoucí oddělení kognitivních systémů a neurověd v CIIRC ČVUT a vedoucí katedry přírodovědných oborů FBMI ČVUT.
Lhotská Lenka

Další články k tématu

Volání z mozku do mozkuuzamčeno

Lidský mozek plodí úžasné věci. Zrodil Shakespearovy sonety, Einsteinovu obecnou teorii relativity. Také moderní počítačová technika dokáže divy....

Chytré kloubyuzamčeno

Babičku Boženy Němcové vnímáme jako literární prototyp stáří. Když ale v roce 1828 tato žena přijela do Ratibořic, bylo jí teprve pětapadesát let....

Člověk v náhradách

Hlavním tématem tohoto čísla Vesmíru je „bionika“ (viz článek Volání z mozku do mozku). V této souvislosti bychom rádi připomněli snahu nás, lidí,...

Náhrady orgánů

Historie náhrad chybějících orgánů či jejich funkcí je překvapivě dlouhá. Na jednom z mumifikovaných ženských těl, zřejmě z přelomu 2. a 1....

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...