Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Ptačí příjmení

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 685, 2018/12

Nedávno jsme uvažovali, jak je v české populaci rozšířeno „ptačí příjmení“. V podstatě skoro všichni ptáci, kteří se vyskytují na našem území, mají své místo mezi příjmeními. A to jak chovní, tak divocí. Zdá se mi, že snad není využito příjmení „Labuť“, zato jsou využiti i někteří ptáci u nás nežijící, jako Pštros. Je tomu tak i u jiných národů, nebo jsme jako obdivovatelé ptáků v nějakém výjimečném postavení mezi ostatními národy? Čím a kdy se to stalo, že si příjmení tak oblíbila zrovna ptáky?

Pavel Balek, Nová Včelnice

Odpověď: Máte pravdu, že příjmení po opeřencích máme pořádné hejno. V první stovce nejčastějších českých příjmení jich je šest – Sýkora, Čermák, Holub, Červenka, Slavík a Strnad.

Tato příjmení mohla být motivována domovním znamením. Jen na staropražských domech bychom v minulosti napočítali 26 ptačích druhů, nejčastější byli orli, kohouti, čápi, pávi, labutě, holubi, bažanti a další drobné ptactvo, dokonce bychom našli i exotické ptáky, jako jsou např. pštrosi ‒ odtud i ono příjmení Pštros, které uvádíte. Zvířata na domovních znameních byla většinou spojována se symbolickým významem, např. páv znamenal pýchu, labuť čistotu atd. (mimochodem máme i příjmení Labuť, dnes jej nosí 105 mužů a 116 žen).

Další možnou motivací byly vlastnosti, které si s ptáky spojujeme – slabý pisklavý hlásek, titěrná postava, vole pod krkem, nos připomínající zobák apod. O tmavých vlasech bychom i dnes řekli, že jsou havraní, a odtud je jen krok k příjmení Havran a Havránek. Mohl tak být označen i někdo, kdo zpívá jako ptáček, je přelétavý jako pták, kdo je ranní nebo noční ptáče, povedený ptáček atd. (máme i příjmení Ptáček). V takových případech se jednalo o původní přezdívky podle povahy či vzhledu. Naši předci měli k přírodě přece jen blíže než my a byli dobrými pozorovateli, takže připodobnění k různým zvířatům nacházíme v příjmeních často. Lidová kultura přitom mnohé z nich spojovala i s různými pověrami, např. dříve se údajně věřilo, že žluva létající kolem domu ohlašuje něčí smrt (v současnosti u nás najdeme 64 nositelů příjmení Žluva) apod.

„Ptačí“ příjmení mohlo být motivováno i povoláním a označovat někoho, kdo ptáky choval a obchodoval s nimi, odtud např. příjmení jako Husák („kdo pásl husy“). Souvisí s nimi i příjmení PtáčníkČihař, tedy příjmení odvozená z označení těch, co ptáky chytali. Jejich německou obdobou je příjmení Vogler a odtud počeštěně i Foglar. Mimochodem, příjmením Ptáčník se pyšnil i německý panovník Jindřich I. Ptáčník (876–936).

Z jazykového hlediska bychom měli ještě zmínit, že některá „ptačí“ příjmení jsou nářeční povahy, např. Lašťovka (tj. „vlaštovka“), Lebduška (tj. „linduška“), Kukula (tj. „kukačka“).

Mnoho „ptačích“ příjmení nacházíme také v němčině, např. Adler (tj. „orel“), Amerling (tj. „strnad“), Bohdal (tj. „čáp“) atd. Nelze tedy říct, že by to byla nějaká česká specialita.

Žaneta Dvořáková, Ústav pro jazyk český AV ČR

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Žaneta Dvořáková

 

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné