JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Bakteriální transkriptom při infekci rostliny

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 687, 2018/12

Při výzkumu interakcí rostlin a mikrobů (zde bakterií) je zásadní problém studium bakteriálních pochodů v čase infekce, tedy přímo v rostlině. Kolegům z Německa a USA se to podařilo při sledování bakteriálního transkriptomického profilu. Transkriptom je soubor molekul RNA vzniklých z DNA přepisem (transkripcí). Jde hlavně o mRNA, ale mohou to být i nekódující ribonukleové kyseliny.

Transkriptom získaný z bakterií kultivovaných in vitro (i těch, které byly kultivované v syntetickém médiu stimulujícím virulenci) se liší od transkriptomu v rostlině. Bakteriální transkriptom lze ovlivnit imunitními procesy rostliny. Například různé kmeny bakterie Pseudomonas syringae vyvolávají různě silnou reakci huseníčku rolního. Němečtí biologové sledovali transkriptom u dvaceti sedmi kombinací huseníčku s bakterií šest hodin po infekci. Transkriptomický profil v tomto časném stadiu jasně předpovídá výslednou infekci, která se projeví dva dny po inokulaci bakterií.

Detailní transkriptomická analýza ukázala, že rostlinná imunita výrazně potlačuje bakteriální dráhu reagující na přítomnost železa. Autoři si vytipovali jeden gen (pvdS) silně potlačený imunitou a vyvolali v bakterii jeho nadprodukci. Tím se bakterie stala mnohem infekčnější. A to je pouze jedna z mnoha informací, kterou v sobě získaný transkriptom skrývá. Jeho porovnání se známým rostlinným transkriptomem nám jistě skýtá mnoho dalších odhalení. Díky nim ještě lépe poznáme vztahy mezi rostlinou a bakterií a můžeme je využít k efektivnějšímu vývoji zemědělských plodin se zvýšenou odolností vůči patogenům.

Cohen S. P. et al., Trends in Plant Science, DOI: 10.1016/j.tplants.2018.06.008; Nobori R. et al., PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1800529115

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie, Genetika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...