FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025FLDfilm2025
i

Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Ako prišlo ovocie k svojim farbám?

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 688, 2018/12

Červené jablká, fialové slivky či oranžový grep. Prečo množstvo ovocných plodov hýri takými pestrými farbami? Najčastejšie sa to vysvetľuje tým, že výrazné farby pomáhajú rastlinám upútať pozornosť rôznych živočíchov, ktoré nevedomky, po skonzumovaní chutného obalu, pomáhajú s rozširovaním v dužine ukrytých semien. Niektorí bádatelia ale žiaden podobný vzťah nenašli. Vysvetlenie bude preto o niečo zložitejšie. Vyriešiť tento rozpor by mohla pomôcť nedávno publikovaná štúdia, v ktorej vedci skúmali farbu plodov a listov 97 druhov tropických rastlín z oblasti Madagaskaru a Ugandy. Po ošetrení vplyvu fylogenézy (zdieľanej príbuznosti) a farby listov z výsledkov analýz vyplynulo, že ovocie rastlín spoliehajúcich sa na disperziu svojich semien pomocou cicavcov je o niečo zelenšie ako ovocie rastlín s vtáčími rozširovateľmi. Oproti tomu plody, ktoré patria do skupiny vtákmi šírených semien, boli červenšie ako plody prvej skupiny. Rozdiel možno vysvetliť odlišnosťami v zrakovej kapacite sledovaných skupín živočíchov – vtáky disponujú fenomenálnym tetrachromatickým videním, kým farebné videnie cicavcov za vtáčím zaostáva (je di- až trichromatické). Okrem toho, cicavce sa spoliehajú aj na mimozrakové podnety, napríklad na čuchové vnemy. Zaujímavosťou je fakt, že farba plodov a listov sa líšila hlavne v oblasti viditeľného spektra. Plody a listy rastlín si boli výrazne podobnejšie v oblasti UV spektra. To naznačuje, že sfarbenie plodov je do určitej miery závislé aj od iných, hlavne abiotických faktorov – od teploty, množstva zrážok či vlastností pôdy. Výsledná farebnosť ovocia je teda komplexným znakom podliehajúcim rôznym selekčným tlakom – od vplyvu živočíchov rozširujúcich semená až po environmentálne faktory.

K. Valenta et al., Sci. Rep., DOI: 10.1038/s41598-018-32604-x

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D. (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Zabývá se behaviorální a urbánní ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. V rámci postdoktorandských stáží působil na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (Fulbrightovo stipendium), Technické univerzitě v Mnichově a v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Mikula Peter

Doporučujeme

Komáří Arktida

Komáří Arktida uzamčeno

Jiří Černý  |  31. 12. 2025
Komáři (Diptera, Culicidae) a nemoci, které přenášejí, se tradičně chápou především jako problém tropů. I v mírném pásmu ale mohou komáři...
Život na exoplanetě K2-18 b?

Život na exoplanetě K2-18 b? uzamčeno

Marcel Rejmánek  |  31. 12. 2025
Kdo má dobrý zrak, může vidět v souhvězdí Lva hvězdu K2‑18, je hned za zadními tlapami. Exoplaneta K2-18 b, která tu hvězdu obíhá, se v poslední...
Proč všichni řeší kreatin

Proč všichni řeší kreatin uzamčeno

Adam Obr  |  27. 12. 2025
Kreatin zvyšuje svalový objem a výkon. Proto se stal – především ve formě kreatinmonohydrátu – zasloužilým členem seznamů doplňků stravy pro...