Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Ako prišlo ovocie k svojim farbám?

 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 688, 2018/12

Červené jablká, fialové slivky či oranžový grep. Prečo množstvo ovocných plodov hýri takými pestrými farbami? Najčastejšie sa to vysvetľuje tým, že výrazné farby pomáhajú rastlinám upútať pozornosť rôznych živočíchov, ktoré nevedomky, po skonzumovaní chutného obalu, pomáhajú s rozširovaním v dužine ukrytých semien. Niektorí bádatelia ale žiaden podobný vzťah nenašli. Vysvetlenie bude preto o niečo zložitejšie. Vyriešiť tento rozpor by mohla pomôcť nedávno publikovaná štúdia, v ktorej vedci skúmali farbu plodov a listov 97 druhov tropických rastlín z oblasti Madagaskaru a Ugandy. Po ošetrení vplyvu fylogenézy (zdieľanej príbuznosti) a farby listov z výsledkov analýz vyplynulo, že ovocie rastlín spoliehajúcich sa na disperziu svojich semien pomocou cicavcov je o niečo zelenšie ako ovocie rastlín s vtáčími rozširovateľmi. Oproti tomu plody, ktoré patria do skupiny vtákmi šírených semien, boli červenšie ako plody prvej skupiny. Rozdiel možno vysvetliť odlišnosťami v zrakovej kapacite sledovaných skupín živočíchov – vtáky disponujú fenomenálnym tetrachromatickým videním, kým farebné videnie cicavcov za vtáčím zaostáva (je di- až trichromatické). Okrem toho, cicavce sa spoliehajú aj na mimozrakové podnety, napríklad na čuchové vnemy. Zaujímavosťou je fakt, že farba plodov a listov sa líšila hlavne v oblasti viditeľného spektra. Plody a listy rastlín si boli výrazne podobnejšie v oblasti UV spektra. To naznačuje, že sfarbenie plodov je do určitej miery závislé aj od iných, hlavne abiotických faktorov – od teploty, množstva zrážok či vlastností pôdy. Výsledná farebnosť ovocia je teda komplexným znakom podliehajúcim rôznym selekčným tlakom – od vplyvu živočíchov rozširujúcich semená až po environmentálne faktory.

K. Valenta et al., Sci. Rep., DOI: 10.1038/s41598-018-32604-x

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Peter Mikula

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Mikula Peter

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...