i

Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Kdy? Nejpozději na začátku

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 630, 2018/11

V titulku obsažená odpověď klimatologa Radima Tolasze na otázku, kdy v rámci modelem predikovaného časového intervalu stoupne průměrná globální teplota ve srovnání s předindustriální dobou o 1,5 °C, je absurdní jen zdánlivě. Naráží na skutečnost, že klimatické modely jsou spíše konzervativní. Klima se mění rychleji, než jsme si ještě nedávno mysleli.

Jak se mění naše porozumění klimatu? Jsou všechny podstatné mechanismy známy už desítky let a „pouze“ se zpřesňují a zahušťují dostupná data, nebo se nějak dramaticky mění i samo poznání toho, jak se klima chová a čím je ovlivňováno? — Rád bych řekl, že už o klimatu víme vše, ale není to pravda. Největší neznámou jsou tzv. zpětné vazby – reakce klimatického systému na vlastní změny a interní podněty. Například při oteplování se snižuje plocha pokrytá ledem a sněhem, takto odkrytý povrch zpravidla pohlcuje více slunečního záření (mění se albedo tohoto povrchu) a vyzařuje poté více tepla do okolí a systém se dodatečně otepluje. To je tzv. pozitivní zpětná vazba, kterou dnes pozorujeme například v Arktidě. Vědci se zde těmto změnám věnují, a víme tak i o souvislostech s tím spojených dost (například změny proudění). Ale existují i negativní zpětné vazby.

Měl byste příklad? — Odtávání ledovců v Grónsku a v Antarktidě může být tak rychlé a masivní, že voda v okolním oceánu bude mít nižší slanost (bude naředěna sladkou vodou z ledovců), a bude tedy snadněji zamrzat. Vlivem oteplení se tedy rozšíří plocha plovoucího ledu, opět se změní albedo a více záření se bude odrážet a ochladí se. Tato vazba je zatím málo prozkoumaná a v odborné literatuře se o ní mnoho nedočtete, protože k ní ve větším měřítku nedochází (oceány zatím příděl sladké vody zvládají zpracovat). Další známou pozitivní zpětnou vazbou je nižší pohlcování CO2 v teplejších oceánech, kdy více CO2 zůstává v atmosféře, a dodatečně se tak dále otepluje. Nebo další zpětná vazba: vyšší teplota znamená vyšší výpar a více oblačnosti, takže na zemský povrch dopadá méně slunečního záření a teplota je nižší.

Objevila se v poslední době nějaká významná zákonitost, která klimatology překvapila? — Pozitivních i negativních zpětných vazeb známe v klimatickém systému desítky a umíme je použít například v klimatických modelech. Naopak jsme byli před pár lety překvapeni krátkodobým zpomalením globálního teplotního trendu, protože klimatické modely podcenily množství tepla ukládaného v oceánech, teplejší oceán však s sebou přináší spoustu dalších otázek a problémů. A osobně jsem přesvědčen o tom, že nás poznání nových zpětných vazeb v klimatickém systému ještě čeká.

„Když si uvědomíme, jakou má klimatický systém setrvačnost, nevidím už žádnou možnost, jak zvýšení globální teploty nad 2 °C zastavit. Ale pořád se můžeme bavit o zastavení zvýšení o 3 °C, ne?“

Máte dnes k dispozici zdroje informací, které ještě nedávno dostupné nebyly? — Samozřejmě. Klimatické modely se od sedmdesátých let, kdy se začaly „běžně“ používat, změnily k nepoznání. Mimo jiné právě tím, jak se naučily pracovat s novými skupinami dat. První modely pracovaly jen s atmosférou, postupně se přidala interakce se zemským povrchem, oceánem, ledovci, poté zahrnovaly i změny v chemickém složení samotné atmosféry, uhlíkový cyklus nebo vegetaci. Zpřesnily se i nemeteorologické vstupy, například reliéf nebo emisní scénáře.

Jakou roli hraje při zpřesňování modelů růst výpočetního výkonu superpočítačů? — Zcela zásadní. Klimatické modely dnes můžeme počítat v kilometrovém rozlišení oproti stovkám kilometrů na začátku. První modely jsme počítaly pro několik málo bodů v celé Evropě, dnes máme jen pro ČR stovky výpočetních bodů. Modely můžeme počítat nejen v ploše, ale i ve vrstvách nad zemským povrchem, můžeme pracovat se sadami výsledků pro stejné oblasti (tzv. ansámbly, z francouzského ensemble), a hlavně můžeme využívat více zkušeností z běžných meteorologických modelů, které předpovídají sice jen na několik dní dopředu, ale ona fyzika atmosféry je v meteorologickém i klimatickém modelu stejná.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné