Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Umělé družice pomáhají biologii

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 607, 2018/10

1968: Skupina amerických vědců použila umělé družice zvané Nimbus pro výzkum pohybu ledních medvědů na Aljašce. Původně byla družice určena pro potřeby oceánografie a meteorologie.

Medvědi byli znehybněni pomocí injekce opiové drogy, která byla vystřelena z helikoptéry. Spícímu medvědu byl na krk upevněn přístroj, který odpovídá na signály družice. Během jednoho otočení země kolem své osy zachytí družice na své cestě každý bod na zemi dvakrát. Jednou, když se pohybuje od severu k jihu, a o dvanáct hodin později, když se pohybuje od jihu k severu. V určité době, kdy se očekává, že družice je nad medvědem, vysílá signál, který přístroj připevněný na krku medvěda vrací, je-li medvěd v ohnisku vysílání. Polohu medvěda pak lze vypočítat. Družice nedává informace pouze o pohybu medvědů, ale také o jejich dýchání a srdeční činnosti za různých okolností. Pomocí těchto údajů je umožněno vyjasnit vztah mezi činností polárních medvědů a povětrnostními podmínkami na ledovcích, a tak porozumět, jak zvířata mohou přežívat ve velmi drsných podmínkách. Některé ze získaných informací pravděpodobně budou užitečné člověku, aby se mohl adaptovat k životu za arktických podmínek.

D. Pospíšilová (Vesmír 47, 318, 1968/10)

2018: Co před padesáti lety bylo kreativním využitím nově dostupné techniky, je dnes rutinní záležitostí. Biologové používají satelitní telemetrii ke sledování nejen živočichů velikosti ledního medvěda, ale i mnohem menších organismů. Vysílači o hmotnosti pouhých 5 g už lze vybavit i ptáky od velikosti kukačky (viz s. 578). K satelitnímu sledování pohybu živočichů nejčastěji slouží systém Argos, využívající družice organizací NOAA, EUMETSAT a ISRO, ale stále častěji se uplatňuje i GPS.

Význam sledování ledních medvědů v poslední době roste v souvislosti se studiem dopadů klimatických změn na jejich život. Vysílač mohou na krku nosit i několik let. Naprostá většina dat však pochází pouze od samic. Samci mají tak široký krk, že by jim vysílač snadno sklouzl. Probíhají i experimenty s vysílači implantovanými do podkoží nebo připevněnými na uši, jejich životnost se však pohybuje pouze v řádu měsíců. Údaje o poloze jsou sbírány typicky každé čtyři hodiny, ale některé studie pracují i s třicetiminutovými intervaly. Několik medvědů lze sledovat i online.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné