Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Umělé družice pomáhají biologii

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 607, 2018/10

1968: Skupina amerických vědců použila umělé družice zvané Nimbus pro výzkum pohybu ledních medvědů na Aljašce. Původně byla družice určena pro potřeby oceánografie a meteorologie.

Medvědi byli znehybněni pomocí injekce opiové drogy, která byla vystřelena z helikoptéry. Spícímu medvědu byl na krk upevněn přístroj, který odpovídá na signály družice. Během jednoho otočení země kolem své osy zachytí družice na své cestě každý bod na zemi dvakrát. Jednou, když se pohybuje od severu k jihu, a o dvanáct hodin později, když se pohybuje od jihu k severu. V určité době, kdy se očekává, že družice je nad medvědem, vysílá signál, který přístroj připevněný na krku medvěda vrací, je-li medvěd v ohnisku vysílání. Polohu medvěda pak lze vypočítat. Družice nedává informace pouze o pohybu medvědů, ale také o jejich dýchání a srdeční činnosti za různých okolností. Pomocí těchto údajů je umožněno vyjasnit vztah mezi činností polárních medvědů a povětrnostními podmínkami na ledovcích, a tak porozumět, jak zvířata mohou přežívat ve velmi drsných podmínkách. Některé ze získaných informací pravděpodobně budou užitečné člověku, aby se mohl adaptovat k životu za arktických podmínek.

D. Pospíšilová (Vesmír 47, 318, 1968/10)

2018: Co před padesáti lety bylo kreativním využitím nově dostupné techniky, je dnes rutinní záležitostí. Biologové používají satelitní telemetrii ke sledování nejen živočichů velikosti ledního medvěda, ale i mnohem menších organismů. Vysílači o hmotnosti pouhých 5 g už lze vybavit i ptáky od velikosti kukačky (viz s. 578). K satelitnímu sledování pohybu živočichů nejčastěji slouží systém Argos, využívající družice organizací NOAA, EUMETSAT a ISRO, ale stále častěji se uplatňuje i GPS.

Význam sledování ledních medvědů v poslední době roste v souvislosti se studiem dopadů klimatických změn na jejich život. Vysílač mohou na krku nosit i několik let. Naprostá většina dat však pochází pouze od samic. Samci mají tak široký krk, že by jim vysílač snadno sklouzl. Probíhají i experimenty s vysílači implantovanými do podkoží nebo připevněnými na uši, jejich životnost se však pohybuje pouze v řádu měsíců. Údaje o poloze jsou sbírány typicky každé čtyři hodiny, ale některé studie pracují i s třicetiminutovými intervaly. Několik medvědů lze sledovat i online.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné