MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Alkohol leze na mozeček

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 562, 2018/10

Jak a proč ovlivňuje alkohol Purkyňovy buňky v mozečku? Má to souvislost s jejich velikostí?

Ptá se Markéta Beňová, Valašské Meziříčí

Mozeček (cerebellum) má velmi složitou strukturu a funkčně koordinuje a plánuje pohyby a postoj. Zajištuje například to, abychom neupadli, když stojíme s nohama u sebe, a abychom dokázali jít rychle. Důležitý je také pro pohybovou paměť. Houslový virtuos, když si dá malou sklenku alkoholu, hraje trochu falešně a pomaleji, aniž o tom ví.

Hlavní úlohu mají citlivé chemické synapse (spoje mezi neurony). Čím je buňka větší a má víc výběžků (dendritů) se spoustou synapsí, tím víc může být její činnost ovlivněna či poškozena. Proto i působení alkoholu odnášejí především velké Purkyňovy buňky. Spolu s mozkovými korovými pyramidovými Betzovými buňkami jsou mezi neurony největší (měří skoro desetinu milimetru v průměru) a mají schopnost spontánně vytvářet série impulzů, akčních potenciálů.1)

Výboje každé z tisíců Purkyňových buněk jsou tlumivé a regulační (brání např. svalovým křečím) a jsou vedeny jediným důležitým výstupním axonem do pohybových center mozku a míchy (obr. 1, šipka dolů). Ale jejich počet a uspořádání ovlivňuje v každém okamžiku souhra až 200 tisíc synapsí v košaté koruně dendritů každé Purkyňovy buňky (obr. 1, šipky nahoru). Tam směřují nejčetnější, tzv. mechová nervová vlákna téměř ze všech smyslů. Ovlivňují Purkyňovy buňky přes vmezeřené granulární buňky, které vysílají rovnoběžná (paralelní) vlákna k několika Purkyňovým buňkám a působí na Purkyňovy buňky aktivačně (excitačně).

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...