Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Alkohol leze na mozeček

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 562, 2018/10

Jak a proč ovlivňuje alkohol Purkyňovy buňky v mozečku? Má to souvislost s jejich velikostí?

Ptá se Markéta Beňová, Valašské Meziříčí

Mozeček (cerebellum) má velmi složitou strukturu a funkčně koordinuje a plánuje pohyby a postoj. Zajištuje například to, abychom neupadli, když stojíme s nohama u sebe, a abychom dokázali jít rychle. Důležitý je také pro pohybovou paměť. Houslový virtuos, když si dá malou sklenku alkoholu, hraje trochu falešně a pomaleji, aniž o tom ví.

Hlavní úlohu mají citlivé chemické synapse (spoje mezi neurony). Čím je buňka větší a má víc výběžků (dendritů) se spoustou synapsí, tím víc může být její činnost ovlivněna či poškozena. Proto i působení alkoholu odnášejí především velké Purkyňovy buňky. Spolu s mozkovými korovými pyramidovými Betzovými buňkami jsou mezi neurony největší (měří skoro desetinu milimetru v průměru) a mají schopnost spontánně vytvářet série impulzů, akčních potenciálů.1)

Výboje každé z tisíců Purkyňových buněk jsou tlumivé a regulační (brání např. svalovým křečím) a jsou vedeny jediným důležitým výstupním axonem do pohybových center mozku a míchy (obr. 1, šipka dolů). Ale jejich počet a uspořádání ovlivňuje v každém okamžiku souhra až 200 tisíc synapsí v košaté koruně dendritů každé Purkyňovy buňky (obr. 1, šipky nahoru). Tam směřují nejčetnější, tzv. mechová nervová vlákna téměř ze všech smyslů. Ovlivňují Purkyňovy buňky přes vmezeřené granulární buňky, které vysílají rovnoběžná (paralelní) vlákna k několika Purkyňovým buňkám a působí na Purkyňovy buňky aktivačně (excitačně).

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...