i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Alkohol leze na mozeček

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 562, 2018/10

Jak a proč ovlivňuje alkohol Purkyňovy buňky v mozečku? Má to souvislost s jejich velikostí?

Ptá se Markéta Beňová, Valašské Meziříčí

Mozeček (cerebellum) má velmi složitou strukturu a funkčně koordinuje a plánuje pohyby a postoj. Zajištuje například to, abychom neupadli, když stojíme s nohama u sebe, a abychom dokázali jít rychle. Důležitý je také pro pohybovou paměť. Houslový virtuos, když si dá malou sklenku alkoholu, hraje trochu falešně a pomaleji, aniž o tom ví.

Hlavní úlohu mají citlivé chemické synapse (spoje mezi neurony). Čím je buňka větší a má víc výběžků (dendritů) se spoustou synapsí, tím víc může být její činnost ovlivněna či poškozena. Proto i působení alkoholu odnášejí především velké Purkyňovy buňky. Spolu s mozkovými korovými pyramidovými Betzovými buňkami jsou mezi neurony největší (měří skoro desetinu milimetru v průměru) a mají schopnost spontánně vytvářet série impulzů, akčních potenciálů.1)

Výboje každé z tisíců Purkyňových buněk jsou tlumivé a regulační (brání např. svalovým křečím) a jsou vedeny jediným důležitým výstupním axonem do pohybových center mozku a míchy (obr. 1, šipka dolů). Ale jejich počet a uspořádání ovlivňuje v každém okamžiku souhra až 200 tisíc synapsí v košaté koruně dendritů každé Purkyňovy buňky (obr. 1, šipky nahoru). Tam směřují nejčetnější, tzv. mechová nervová vlákna téměř ze všech smyslů. Ovlivňují Purkyňovy buňky přes vmezeřené granulární buňky, které vysílají rovnoběžná (paralelní) vlákna k několika Purkyňovým buňkám a působí na Purkyňovy buňky aktivačně (excitačně).

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné