i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Alkohol leze na mozeček

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 562, 2018/10

Jak a proč ovlivňuje alkohol Purkyňovy buňky v mozečku? Má to souvislost s jejich velikostí?

Ptá se Markéta Beňová, Valašské Meziříčí

Mozeček (cerebellum) má velmi složitou strukturu a funkčně koordinuje a plánuje pohyby a postoj. Zajištuje například to, abychom neupadli, když stojíme s nohama u sebe, a abychom dokázali jít rychle. Důležitý je také pro pohybovou paměť. Houslový virtuos, když si dá malou sklenku alkoholu, hraje trochu falešně a pomaleji, aniž o tom ví.

Hlavní úlohu mají citlivé chemické synapse (spoje mezi neurony). Čím je buňka větší a má víc výběžků (dendritů) se spoustou synapsí, tím víc může být její činnost ovlivněna či poškozena. Proto i působení alkoholu odnášejí především velké Purkyňovy buňky. Spolu s mozkovými korovými pyramidovými Betzovými buňkami jsou mezi neurony největší (měří skoro desetinu milimetru v průměru) a mají schopnost spontánně vytvářet série impulzů, akčních potenciálů.1)

Výboje každé z tisíců Purkyňových buněk jsou tlumivé a regulační (brání např. svalovým křečím) a jsou vedeny jediným důležitým výstupním axonem do pohybových center mozku a míchy (obr. 1, šipka dolů). Ale jejich počet a uspořádání ovlivňuje v každém okamžiku souhra až 200 tisíc synapsí v košaté koruně dendritů každé Purkyňovy buňky (obr. 1, šipky nahoru). Tam směřují nejčetnější, tzv. mechová nervová vlákna téměř ze všech smyslů. Ovlivňují Purkyňovy buňky přes vmezeřené granulární buňky, které vysílají rovnoběžná (paralelní) vlákna k několika Purkyňovým buňkám a působí na Purkyňovy buňky aktivačně (excitačně).

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....