Jak přežít zimu?

Existenci podivuhodné adaptace rejsků na zimní nedostatek potravy tušili vědci dlouhá desetiletí. Její definitivní potvrzení přineslo až nasazení moderní techniky.

V čtyřicátých letech minulého století si polský zoolog August Dehnel povšiml zajímavého jevu. Lebky rejsků ulovených na sklonku podzimu byly větší než lebky zvířat, která padla do nastražených pastí v předjaří. Rejskové žijí obvykle něco málo přes rok a mláďata mají zjara. Velkohlaví podzimní rejskové tedy byli v drtivé většině mladší než časně jarní rejsci s menší hlavou. Znamená to snad, že se rejskům přes zimu hlava zmen- šila? Prapodivný jev vstoupil do odborné literatury jako Dehnelův fenomén a lámaly si s ním hlavy generace vědců. Nikdo však nedokázal jednotlivé rejsky při zmenšování hlavy přistihnout a fenomén zůstával popsán jen jako trend na úrovni populací.