i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Nejrozsáhlejší migrace světa

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 418, 2017/7

Zapomeňte na stěhovavé ptáky, velryby táhnoucí během polárního léta do chladných vod za potravou, kopytníky na afrických savanách nebo saranči stěhovavou. Nejrozsáhlejší migrace světa, ať už je hodnotíme dle počtu jedinců, nebo celkové biomasy, probíhají každodenně ve vodách oceánů a jezer. Spouští je slunce a pohání hlad a strach.

Každý podvečer, kdy se pod mořskou hladinou zešeří, se dá do pohybu hladová horda. Nejrůznější skupiny živočichů, počínaje planktonními filtrátory živícími se mikroskopickými řasami přes dravé medúzy nebo ploutvenky až po drobné ryby, zamíří z chladných hloubek vzhůru do teplejších vrstev. Opačným směrem vyrážejí za rozbřesku – s přibývajícím světlem mizí zpět do temnějších hlubin, často o několik set metrů níže. Planktonní živočichové, o nichž se mnozí lidé domnívají, že se jen vznášejí ve vodním sloupci, tedy každý den aktivně překonávají vzdálenosti odpovídající několika tisícinásobkům délky vlastního těla.

Diurnální vertikální migrace, tedy pravidelné změny hloubky výskytu během dne, jsou nejlépe prozkoumány u sladkovodního a mořského zooplanktonu a drobných mořských ryb. Na různých prostorových škálách od stovek metrů po milimetry je ale vykonávají i mnohé další skupiny organismů schopné aktivního pohybu, včetně planktonních řas, a dokonce i mikroskopických obyvatel dna. V případě aktivně se pohybujících řas (nejčastěji migrují bičíkovci, například obrněnky) bývá hlavním motivem přesun mezi hlubšími vrstvami, kde je dostatek limitujících živin (fosforu a dusíku), a vrstvami blíže hladině, kde je světlo nezbytné pro fotosyntézu.

Migrace býložravých filtrátorů do mělkých vod má obvykle jednoznačný důvod – v prosluněných vrstvách při hladině je světlo nezbytné pro růst fytoplanktonu, jejich potravy. Pod rouškou tmy se tedy migrující tvorové jdou nakrmit. S příchodem dne ale narůstá riziko, že padnou za oběť predátorům, kteří se při vyhledávání potravy řídí zrakem – zejména rybám. Proto je vhodné vyklidit pole a přesunout se do hloubek, kde nebezpečí predace tolik nehrozí, byť je tam nedostatek potravy a nízká teplota zpomalující růst a rozmnožování. Ani v čistých vodách bez ryb ale není radno pobývat přes den příliš blízko hladiny. Voda je totiž poměrně dobře prostupná pro ultrafialové záření, které může buňky planktonních živočichů poškodit.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Adam Petrusek

Prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., (*1976) vystudoval hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK. Působí na katedře ekologie PřF UK v Praze. Věnuje se především ekologii, diverzitě a evoluční biologii perlooček a raků a biologickým invazím ve sladkých vodách.
Petrusek Adam

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné