Zákulisí

Finanční injekce pro bioRxiv

Preprintový server bioRxiv, určený pro ukládání publikací z biologických oborů ještě před jejich publikováním v peer-reviewed časopisech, získal prostředky na další rozvoj od Chan Zuckerberg Initiative (CZI).

CZI je charitativní společnost (nikoli nadace), kterou před dvěma lety založil Mark Zuckerberg a vložil do ní akcie Facebooku (motivován zřejmě mimo jiné snahou vyhnout se placení daní, ale to je jiný příběh). Jejím cílem je „posouvat lidské možnosti a podporovat rovnost v oblasti zdraví, vzdělávání, výzkumu a energetiky“.

BioRxiv, spravovaný od roku 2013 americkou neziskovou institucí Cold Spring Harbor Laboratory, bude moci díky příspěvku nezveřejněné výše najmout první zaměstnance na plný úvazek a investovat do softwarových vylepšení, která například usnadní vyhledávání. V archivu je už více než deset tisíc prací, každý měsíc přibývají stovky dalších.

CZI chce tímto krokem zlepšit dostupnost nových informací z výzkumu a urychlit jejich další využívání. Jedná se o součást loni oznámeného ambiciozního plánu najít léky na všechny lidské choroby (nebo je zcela vymýtit), do něhož CZI plánuje postupně investovat tři miliardy dolarů.

-ov-

Výběr místa přistání sondy ExoMars 2020

Poslední dva kandidáti jsou Oxia Planum a Mawrth Vallis. Tak rozhodlo hlasování účastníků projektu meziplanetární sondy ExoMars 2020. Na konci března tím vyvrcholila dvoudenní vědecká konference v holandském Noordwijku, kde sídlí technické centrum ESTEC Evropské kosmické agentury. Obě vybraná místa přistání jsou velmi vhodná díky reliéfu terénu a předpokládanému složení hornin. Poslední výběr z těchto dvou možností proběhne v roce 2019, tedy přibližně rok před startem sondy. Ta ponese přistávací platformu s robotickým vozítkem vybaveným malým vrtným zařízením a chemickou laboratoří pro analýzu stop hypotetického života na Marsu.

Vědecké přístroje na přistávací platformě budou mezitím monitorovat okolní prostředí. Jedním z nich je i náš modul vlnového analyzátoru připravovaný v Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Mezi hlavní úkoly tohoto přístroje patří záznam jak elektromagnetického záření pocházejícího z možných výbojů uvnitř oblaků prachu v atmosféře Marsu, tak elektromagnetických vln pronikajících k povrchu planety z okolního kosmického prostoru. Právě pro možnost pozorovat tyto vlny nedopadl výběr zcela podle našich přání, neboť pro jejich šíření jsou podstatné místní magnetické anomálie. Ty jsou v okolí Oxia Planum a Mawrth Vallis přítomné jen v omezené míře. Přesto doufáme, že pokud se nám podaří na Marsu měkce přistát, zaznamená náš přístroj nová a možná i nečekaná pozorování.

Ondřej Santolík

Werner von Siemens hledá následovníky

Celkem milion korun rozdělí společnost Siemens vítězům Ceny Wernera von Siemense. Možnost přihlásit se do letošního ročníku mají vědci a studenti až do 27. listopadu.

Cena, vyhlášená ve spolupráci s Akademií věd ČR, univerzitami, MŠMT a dalšími partnery, si klade za cíl motivovat mladé talenty, upevňovat pozitivní vztah studentů i širší veřejnosti k vědě a zvyšovat prestiž pedagogického povolání.

O cenu se lze ucházet v pěti kategoriích, z nichž první dvě (nejvýznamnější výsledek základního výzkumu a nejvýznamnější výsledek vývoje či inovace) jsou omezeny věkovou hranicí čtyřiceti let. Siemens odmění také nejlepší diplomovou a disertační práci a nejlepšího pedagoga. Zvláštní ocenění je určeno pro nejlepší práci napsanou ženou a pro studenta, který musel překonat velké (zdravotní či jiné) překážky.

Podrobnosti a on-line přihlášky: http://jdem.cz/c746p8.

-ov-

Bohatství září do noci

V noci pořízené satelitní snímky mohou pomoci odhadnout ekonomickou sílu snímané oblasti. Už v minulosti se tato metoda používala na úrovni regionů, odborníci z univerzity v německé Konstanci (Kostnici) nyní demonstrovali její užitečnost i v měřítku jednotlivých vesnic a městských částí.

Využitelná je především v chudších zemích, v nichž často kvůli lokálním konfliktům a nedemokratickým režimům není k dispozici dostatek přímých dat. V obecně nepříliš rozvinutých státech jsou navíc rozdíly mezi sídly dobře patrné, zatímco v bohatých zemích nelze korelaci mezi intenzitou osvětlení a bohatstvím jednotlivých míst pozorovat – všechny osídlené oblasti zkrátka svítí příliš silně.

Autoři metodu testovali porovnáváním satelitních snímků s výsledky demografického průzkumu v 39 rozvojových zemích na datech z let 2003 až 2012. Výsledky lze porovnávat vždy pouze v rámci jednoho státu, protože stejná míra bohatství se v různých zemích může projevovat rozdílnou intenzitou osvětlení.

Motivací autorů byla snaha získat nástroj pro odhad ekonomické prosperity na lokální úrovni, protože takové poznatky jsou důležité například pro studium vztahu mezi bohatsvím a mírou pouličního násilí nebo pro sledování ekonomických důsledků ozbrojených konfliktů.

-ov-

Weidmann N. B., Schuttem S., J. Peace Res., DOI: 10.1177/0022343316630359

Evropa si neví rady s GMO

Akademie věd ČR uspořádala 3. května ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou PČR seminář Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství. Sál byl plný, ale účast poslanců menší než malá. Přišlo by jich více, kdyby o den dříve nevypukla vládní krize?

Evropská unie je tradičně ve vztahu ke genetickým modifikacím především v zemědělství velmi konzervativní a její pozice je stále hůře udržitelná. Řečníci evropskou legislativu kritizovali za to, že je založena na hodnocení metod přípravy GM organismů, nikoli jejich výsledných vlastností. Takže zatímco například GM řepka odolná vůči herbicidům nemá v Evropě šanci, jiná odrůda, která stejnou vlastnost získala konvenčními šlechtitelskými metodami, se bez problémů pěstuje.

Ing. Zuzana Doubková z ministerstva životního prostředí připomněla, že evropská legislativa byla ve svém základu formulována před třiceti lety a neodráží překotný technologický vývoj. Situaci komplikuje nástup nových metod, především CRISPR/ Cas (viz např. Vesmír 94, 288, 2015/5). Namísto vnášení cizorodé DNA a tvorby transgenních organismů umožňují přesně cílené zásahy do vlastní DNA příslušného organismu, které jsou nerozlišitelné od přirozených mutací. Takto vzniklé odrůdy tedy nenaplňují evropskou definici GMO. „Nové techniky evropskou legislativou postiženy nejsou. Záměrně používám výraz ‚postiženy‘, protože legislativa je tak přísná, že je velice obtížné dostat plodiny do praktického použití,“ uvedla ing. Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství.

Evropské země nevědí, jaký postoj mají k novým metodám zaujmout. Čekají na vyjádření Evropského soudního dvora. Ten se problematikou zabývá na popud Francie, po které nevládní organizace chtějí, aby pod definici GMO zahrnula jak nové metody, tak po desetiletí používané metody chemické a radiační mutageneze. Pokud by se tak stalo, přísná regulace by se rázem vztahovala na obrovské množství běžně pěstovaných odrůd a evropské zemědělství by bylo paralyzováno. Ale možná by to paradoxně v konečném důsledku vedlo k uvolnění svěrací kazajky, která GMO v Evropě svírá. „Kdyby rázem bylo vše označeno za GM, lidé by se třeba přestali bát,“ uzavřel prof. Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, který seminář moderoval.

O negativních důsledcích strachu z GM plodin píše na příkladu zlaté rýže Zdeněk Opatrný (Vesmír 96, 351, 2017/6).

-ov-