i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Minulost vepsaná v letokruzích

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 354, 2017/6
 |  Seriál: Arktida, 5. díl (PředchozíNásledující)

Údaje o nedávných změnách klimatu a životního prostředí můžeme vyčíst i z keřů arktické tundry.

Arktida je považována za lakmusový papírek klimatických a environmentálních změn naší planety. Nejenže na ně tamní ekosystémy rychle reagují, ale dynamika Arktidy ovlivňuje i podstatnou část mírnějších šířek severní polokoule. V důsledku odlehlosti této oblasti však nemáme k dispozici dostatečně dlouhá meteorologická pozorování, která by umožnila zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti, a lépe se tak připravit na budoucí vývoj. Musíme proto studovat klimatické archivy. Již delší dobu je zájem polárníků upřen k vrtným jádrům z rozledí grónského ledovcového štítu či menších ledovcových čapek jinde v Arktidě nebo k jezerním sedimentům. V posledních desetiletích začali vědci studovat i méně nápadný, o to však hojnější archiv – keře arktické tundry (obr. 2).

Výhody zkoumání rostlin

Všechny druhy výzkumu mají svá pro a proti. Ledovcový výzkum, ač nabízí bez diskuse úchvatný exkurz do minulosti, je extrémně nákladný, ale především zdrojové oblasti jsou velmi ovlivněny samotným mikroklimatem ledovce, které globální klimatický vývoj zkresluje a zahlazuje. Pasivní prostředí jezera nebo jeho povodí reaguje na změny klimatických a environmentálních podmínek velmi pomalu. Nevýhodou studia keřů arktické tundry je zase krátkověkost rostlin, dle druhu dosahují věku desítek až několika set let (vrby žijí cca 50 až 100, olše 40 až 80, jalovce 80 až 500 let). Na druhou stranu růstová pletiva poskytují detailní subsezonní záznam (jarní a letní dřevo v letokruhu, obr. 5) a reagují rychle na změny podmínek.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné