i

Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Minulost vepsaná v letokruzích

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 354, 2017/6
 |  Seriál: Arktida, 5. díl (PředchozíNásledující)

Údaje o nedávných změnách klimatu a životního prostředí můžeme vyčíst i z keřů arktické tundry.

Arktida je považována za lakmusový papírek klimatických a environmentálních změn naší planety. Nejenže na ně tamní ekosystémy rychle reagují, ale dynamika Arktidy ovlivňuje i podstatnou část mírnějších šířek severní polokoule. V důsledku odlehlosti této oblasti však nemáme k dispozici dostatečně dlouhá meteorologická pozorování, která by umožnila zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti, a lépe se tak připravit na budoucí vývoj. Musíme proto studovat klimatické archivy. Již delší dobu je zájem polárníků upřen k vrtným jádrům z rozledí grónského ledovcového štítu či menších ledovcových čapek jinde v Arktidě nebo k jezerním sedimentům. V posledních desetiletích začali vědci studovat i méně nápadný, o to však hojnější archiv – keře arktické tundry (obr. 2).

Výhody zkoumání rostlin

Všechny druhy výzkumu mají svá pro a proti. Ledovcový výzkum, ač nabízí bez diskuse úchvatný exkurz do minulosti, je extrémně nákladný, ale především zdrojové oblasti jsou velmi ovlivněny samotným mikroklimatem ledovce, které globální klimatický vývoj zkresluje a zahlazuje. Pasivní prostředí jezera nebo jeho povodí reaguje na změny klimatických a environmentálních podmínek velmi pomalu. Nevýhodou studia keřů arktické tundry je zase krátkověkost rostlin, dle druhu dosahují věku desítek až několika set let (vrby žijí cca 50 až 100, olše 40 až 80, jalovce 80 až 500 let). Na druhou stranu růstová pletiva poskytují detailní subsezonní záznam (jarní a letní dřevo v letokruhu, obr. 5) a reagují rychle na změny podmínek.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné