i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Kam se točí ulity

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 343, 2017/6

V březnovém Vesmíru (Vesmír 96, 174, 2017/3) má na obr. 2 jedna z ulit obrácený směr stáčení (Vrkoč útlý, Vertigo angustior). Malakologům je možná vše jasné, ale pro laika jsou zákonitosti hlemýždích ulit záhadou. Jde u vrkoče útlého o pravidelný tvar ulity? Jaký je poměr taxonomického výskytu pravotočivosti a levotočivosti ulit mezi plži? Je známo, které geny řídí směr stáčení? 

Oldřich Lapčík

Jedním z nejpozoruhodnějších znaků plžů je tvarová rozmanitost jejich schránek. Ačkoli existují i plži se schránkami druhotně redukovanými, plochými nebo čepičkovitými, většina druhů se vyznačuje spirálně stočenou schránkou (ulitou). Takové druhy a jejich ulity pak rozdělujeme do dvou skupin: na pravotočivé a levotočivé, podle směru stáčení ulity v průběhu vývoje jedince. Směr stáčení nejsnáze poznáme, prohlédneme-li si schránku z horní, tj. vrcholové strany. Pokud se spirála závitů stáčí směrem od vrcholu ulity doprava po směru hodinových ručiček, jde o plže pravotočivého, pokud doleva proti směru hodinových ručiček, jde o plže levotočivého. Díváme-li se na ulitu z čelního pohledu, tedy ústím k sobě a vrcholem nahoru, bude u pravotočivých druhů směřovat ústí doprava, u levotočivých doleva.

Směr stáčení ulity je řízen jedním jediným genem a u naprosté většiny plžů jde o velmi konzervativní, druhově specifický znak. Jen zcela výjimečně, s frekvencí obvykle menší než 1 : 10 000, se v populacích setkáváme s jedinci opačně vinutými, než je pro daný druh typické. V naší přírodě lidé někdy nacházejí doleva stáčené ulity našeho největšího a typicky pravotočivého plže, hlemýždě zahradního (Helix pomatia), které se tak stávají poměrně zajímavým sběratelským kouskem (říká se mu někdy „hlemýždí král“).

Stabilita směru stáčení ulity v rámci druhu má jasný evoluční význam. Suchozemští plži jsou hermafrodité a při rozmnožování si obvykle dva jedinci vyměňují spermie. Stavba reprodukčních orgánů však neumožňuje výměnu spermií mezi jedinci opačně vinutými. V populaci, kde zcela převažuje pravotočivost, má levotočivý jedinec jen mizivou šanci najít si partnera k rozmnožování. Takový jedinec pak hyne bez zanechání potomstva a s ním mizí z populace i varianta genu pro „nesprávné“ stáčení ulity. Proto je mutace genu pro stáčení ulity pro plže velmi nevýhodná. Situace však není tak úplně jednoduchá a ve světě se výjimečně vyskytují i druhy, v jejichž populacích se stabilně nachází určité procento opačně vinutých jedinců či jejichž populace jsou zcela smíšené. Existují i teorie, že změna směru točivosti může být hnacím motorem speciace, tedy vzniku nového druhu i bez nutnosti prostorového oddělení populací. Existence smíšených pravo-levotočivých populací a jejich význam pro vznik nových druhů je však stále spíše málo probádanou záležitostí.

Pokud se vrátíme k našim plžům, zjistíme, že naprostá většina druhů je pravotočivých, a totéž platí i o plží fauně celého světa. Mezi našimi suchozemskými plži je výjimkou pouze čeleď závornatkovitých (Clausiliidae). Všechny naše druhy – a je jich 26 – jsou levotočivé (i celosvětově převažují v této čeledi levotočivé druhy). Další výjimkou jsou dva druhy rodu vrkoč (Vertigo), konkrétně vrkoč útlý (V. angustior, viz náš článek) a vrkoč lesní (V. pusilla).

Proč globálně převažuje pravotočivost, není známo. Je dost možné, že v evoluci točivosti hrála roli prostá náhoda, kdy původní společný předek plžů byl pravotočivý a levotočivost se vyvinula nezávisle v průběhu evoluce u více různých skupin.

Za praktickou zmínku také stojí, že rozdíl v pravotočivosti a levotočivosti plžů bývá obvykle opomíjen grafiky, fotografy a ilustrátory, kteří v dobré víře zrcadlově otáčejí snímky a obrázky plžů, nejčastěji tak, aby plž „lezl“ do esteticky vhodného směru. Výsledný obrázek je pak často fakticky nesprávný, protože zobrazuje druh stočený přesně naopak, než je pro něj typické.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorech

Oldřich Lapčík

Michal Horsák

Veronika Horsáková

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné