Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

BIOCEV

 |  4. 5. 2017
 |  Vesmír 96, 286, 2017/5
komerční prezentace

Výzkum a vývoj realizovaný v BIOCEV je zaměřený na oblast biotechnologií a biomedicíny. Vědecká náplň BIOCEV je rozdělena do pěti výzkumných programů, každý z nich má své výzkumné projekty.

  • Funkční genomika
  • Buněčná biologie a virologie
  • Strukturní biologie a proteinové inženýrství
  • Biomateriály a tkáňové inženýrství
  • Vývoj léčebných a diagnostických postupů

Program Buněčná biologie a virologie zahrnuje čtyři vzájemně se doplňující podprogramy: Eukaryotická mikrobiologie, Biologie nádorových buněk, Virologie a Struktura a diferenciace savčí buňky. Dohromady pokrývají výzkum buněčných funkcí u spektra eukaryotických buněk, jak jednobuněčných eukaryot s důrazem na patogeny (parazitická protista), eukaryotické mikroby tvořící organizované mnohobuněčné struktury (kvasinky), buňky savčích tkání, tak i interakce mezi eukaryotickými buněčnými strukturami a jednoduchými intracelulárními parazity (viry).

Vědci zapojení do programu Buněčná biologie a virologie mohou ke své práci využívat špičkově vybavenou servisní laboratoř Zobrazovací metody, která je součastí české a evropské výzkumné infrastruktry CzechBioImaging a EuroBioImaging.

Na programu se podílí i skupina Genomika eukaryot a laterální genový přenos, již vede doc. Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D.

Čím se vaše laboratoř konkrétně zabývá? — Jsme evoluční protistologové, což znamená, že se nezajímáme o nic menšího než o původ a evoluci života eukaryot, tedy organismů s buněčným jádrem. Zkoumáme především jednobuněčné eukaryoty, a to bičíkovce, jejich diverzitu, molekulární a buněčnou biologii. Speciálně se věnujeme anaerobům a jejich neobvyklým a zajímavým vlastnostem. Některé výrazně redukovaly, nebo dokonce zcela ztratily mitochondrie. Věnujeme se také euglenám (krásnoočkům), ty jsou zase velmi zajímavé proto, že je v nich přítomný zelený sekundární plastid. Krásnoočka jej v minulosti získala, když kdysi jejich předek pozřel zelenou řasu, která se stala součástí jejich organismu, vznikla tak jakási chiméra. My se snažíme zjistit, co se dělo s geny oné pozřené zelené řasy, kolik jich v euglenách zůstalo.

Jak to zkoumáte? — U našich objektů zájmu osekvenujeme genomy nebo transkriptomy (mRNA), takže získáváme obraz genetické informace v buňce i všeho, co je v tu chvíli v ní exprimováno. A z toho si „vytaháváme“ jednotlivé geny a snažíme se odhadnout, jak fungují ony redukované mitochondrie, nebo zda tam vůbec jsou. V případě euglenid sledujeme, kolik genů pochází ze zelených řas, do jaké míry je tedy jejich genom chimérický. Po sekvenaci genomu následují pokusy buněčně-biologické, lokalizujeme proteiny v buňkách a rádi bychom přišli na to, jak se dostávají z cytoplazmy do sekundárního
plastidu.

Co se pro vás změnilo přechodem z pracoviště ve Viničné do BIOCEV? — Metry čtvereční ve Viničné už opravdu nestačily. Ale v BIOCEV jsme dostali nejen nové místnosti a stoly, ale také moderní přístroje, plně vybavenou špičkovou laboratoř a také možnost využívat skvěle vybavené servisní laboratoře.

BIOCEV vznikl i za účelem transferu výsledků základního výzkumu do biomedicíny, biotechnologií… — Nyní zahajujeme ve spolupráci s ostatními týmy projekt zaměřený právě na vytipovávání terapeutických cílů u některých parazitů, mezi něž patří i některé druhy „našich“ anaerobů. Týmy kolegů Jana Tachezyho, Pavla Doležala a Roberta Šuťáka se těmito parazity dlouhodobě zabývají a naše skupina by k nim chtěla přispět z hlediska genomiky. Máme osekvenováno hodně příbuzných prvoků, genomy těchto parazitů jsou také známy, srovnáváním můžeme vytipovávat zajímavé geny a proteiny a určovat jejich funkci. Na některé z nich, jak doufáme, bude možné v budoucnu cílit léčbu.

Jak úspěšná je vaše skupina publikačně? — Loni jsme v časopise Current Biology přinesli důkazy, že prvoci Monocercomonoides v průběhu evoluce zcela ztratili mitochondrie. Ale tyto byly výsledkem mnohaleté práce, nastartované ještě na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a že článek vyšel až poté, co se tým přestěhoval do BIOCEV, je shoda okolností (Vesmír 95, 354, 2016/6). Jsme tady něco víc než rok, to je příliš krátká doba na další výrazné objevy. Uvidíme, co vzejde z další práce, a ostatně také ze spolupráce s lidmi z Akademie věd ČR, v rámci BIOCEV k sobě máme mnohem blíž.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...