Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Genetická klasika neklasicky

Skvělý nápad, originální pocta MendeloviĽubomír Tomáška a spol.: Klasické experimenty v genetike (Na ceste k odhaleniu tajomstiev dedičnosti).CreateSpace Independent Publishing Platform 2015, 242 stran, ISBN 978-1511481717
 |  6. 4. 2017
 |  Vesmír 96, 236, 2017/4

Na papír popsaný Mendelem a jeho významem pro biologii už padly celé lesy a po biografii Vítězslava Orla (Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia, Praha 2003) by asi všechno další o něm beztak byly jen odvary. A tak 150. výročí prezentace Mendelových průlomových výsledků1) uctíme jinak: posvítíme si na nejvlivnější laboratorní výsledky vědy, kterou Mendel de facto založil.

Tak nějak asi uvažovali profesor Ľubomír Tomáška s kolegy z kateder genetiky a biochémie Prírodovedeckej fakulty UKo v Bratislave. Výsledkem je kniha Klasické experimenty v genetike: Na cestě k odhaleniu tajomstev dedičnosti. Obsahuje pětadvacet kapitol věnovaných hlavním experimentálním objevům v genetice od Mendela do poloviny šedesátých let 20. století (v čem je ovšem experimentální Hardyho čistě matematické potvrzení jednoduchých pravidel genetiky, mi není jasné).

Nad Klasickými experimenty mi znovu vytanulo, že ona kýžená popularizace vědy může mít dva základní významy. V širším smyslu jde o popularizaci výsledků vědy, tak se jí i všeobecně rozumí. Někdo něco objeví a my zvěstujeme veřejnosti, v čem objev spočívá, v lepším případě i z čeho vychází a jakou otevírá perspektivu. Po pravdě, to může sesmolit téměř každý redaktor za pomoci agenturních zpráv. Popularizace prvního typu připomíná sportovní zpravodajství a jeho zaměření na výsledky, nejlépe rekordy. Z takového pojetí si utahoval francouzský fyziolog Claude Bernard: „Kdesi bylo řečeno, že pravá věda se podobá horské louce, rozkošné louce plné květů, na kterou se člověk nedostane jinak, než že se vydrápe na strmé svahy a odře si nohy o úskalí a křoví. Kdybych měl navrhnout srovnání, jež by vyjadřovalo mé cítění o vědě, jejímž předmětem je život, řekl bych, že je to nádherný pokoj plný světla, do něhož se člověk nedostane jinak, než že projde dlouhou a ohavnou kuchyní.“

A právě té mnohdy „ohavné kuchyni“ se nevyhýbá popularizace druhého typu. Věda přece zdaleka neobnáší jen objevy, vynálezy, Nobelovy ceny, věda je svébytná oblast lidské činnosti, náročná a vášnivá, v tom ne nepodobná umělecké tvorbě, ale na rozdíl od ní týmovější a především objektivní („umění, to jsem já, věda, to jsme my,“ řekl Bernard); v mnohém věda připomíná kolektivní vrcholový sport (obrovská konkurence, dřina, specializace, souhra). Věda jako regulérní součást lidské kultury má svoje vlastní pravidla, morální kodex, dokonce jisté estetické normy, má svůj vnitřní život, svoji „duši“. Toto všechno by měla postihovat popularizace vědy druhého typu.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné