mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Kruhy v poušti: detektivka pokračuje

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 129, 2017/3

V poušti Namib na jihozápadě Afriky vzbuzují údiv pravidelně rozmístěné kruhy písčité půdy bez vegetace o průměru 2 až 35 metrů. Ve snaze o vysvětlení jejich vzniku a dlouhodobého udržování mezi sebou soupeří dvě hypotézy. Podle jedné hrají hlavní roli termiti, kteří okusují kořínky trav a ovlivňují půdní vlhkost (Vesmír 93, 2, 2014/1), podle druhé jde o důsledek komplikované konkurence mezi rostlinami. Ty mohou svým nejbližším sousedkám napomáhat v růstu ovlivňováním mikroklimatu a se vzdálenějšími rostlinami naopak soupeřit o vodu. Po čase může v krajině vzniknout pravidelné uspořádání, které by existenci kruhů vysvětlilo.

Matematičtí ekologové z Princetonu nyní v časopise Nature nabízejí možnost, že dva dříve popsané mechanismy se v odlišných měřítcích vzájemně doplňují. Z jejich matematického modelu vyplývá, že rozmístění kruhů skutečně může být výsledkem soupeření mezi jednotlivými koloniemi termitů. Termiti likvidují menší kolonie sousedů, v dostatečně homogenní krajině se však nakonec ustálí rovnováha: hranice mezi stejně silnými koloniemi se fixuje, v „zákopové válce“ nemá převahu ani jedna strana. Výsledkem je pravidelné rozložení kolonií majících v průměru šest sousedek, takže  struktura krajiny připomíná včelí plástev.

Konkurence mezi rostlinami se však uplatňuje také. Jejím důsledkem jsou vzorce pozorovatelné v menším měřítku. Ani mezi kruhy, kde se vegetaci daří, totiž tráva neroste rovnoměrně. Podpora nejbližších sousedů společně s konkurencí se vzdálenějšími jedinci vede ke vzniku malých zarostlých ostrůvků obklopených holou půdou. A právě takový výsledek počítačových simulací potvrzují i data z terénu.

Souhlas s pozorováním však k definitivnímu rozřešení záhady nestačí, bylo by třeba provést experimenty s kontrolovanými zásahy do ekosystému. Autoři studie nicméně zdůrazňují, že jejich výsledky by měly vést ekology k ostražitosti: jeden fenomén může mít více příčin, které působí společně.

Tarnita C. E. et al., Nature, DOI: 10.1038/nature20801

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...