i

Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Kruhy v poušti: detektivka pokračuje

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 129, 2017/3

V poušti Namib na jihozápadě Afriky vzbuzují údiv pravidelně rozmístěné kruhy písčité půdy bez vegetace o průměru 2 až 35 metrů. Ve snaze o vysvětlení jejich vzniku a dlouhodobého udržování mezi sebou soupeří dvě hypotézy. Podle jedné hrají hlavní roli termiti, kteří okusují kořínky trav a ovlivňují půdní vlhkost (Vesmír 93, 2, 2014/1), podle druhé jde o důsledek komplikované konkurence mezi rostlinami. Ty mohou svým nejbližším sousedkám napomáhat v růstu ovlivňováním mikroklimatu a se vzdálenějšími rostlinami naopak soupeřit o vodu. Po čase může v krajině vzniknout pravidelné uspořádání, které by existenci kruhů vysvětlilo.

Matematičtí ekologové z Princetonu nyní v časopise Nature nabízejí možnost, že dva dříve popsané mechanismy se v odlišných měřítcích vzájemně doplňují. Z jejich matematického modelu vyplývá, že rozmístění kruhů skutečně může být výsledkem soupeření mezi jednotlivými koloniemi termitů. Termiti likvidují menší kolonie sousedů, v dostatečně homogenní krajině se však nakonec ustálí rovnováha: hranice mezi stejně silnými koloniemi se fixuje, v „zákopové válce“ nemá převahu ani jedna strana. Výsledkem je pravidelné rozložení kolonií majících v průměru šest sousedek, takže  struktura krajiny připomíná včelí plástev.

Konkurence mezi rostlinami se však uplatňuje také. Jejím důsledkem jsou vzorce pozorovatelné v menším měřítku. Ani mezi kruhy, kde se vegetaci daří, totiž tráva neroste rovnoměrně. Podpora nejbližších sousedů společně s konkurencí se vzdálenějšími jedinci vede ke vzniku malých zarostlých ostrůvků obklopených holou půdou. A právě takový výsledek počítačových simulací potvrzují i data z terénu.

Souhlas s pozorováním však k definitivnímu rozřešení záhady nestačí, bylo by třeba provést experimenty s kontrolovanými zásahy do ekosystému. Autoři studie nicméně zdůrazňují, že jejich výsledky by měly vést ekology k ostražitosti: jeden fenomén může mít více příčin, které působí společně.

Tarnita C. E. et al., Nature, DOI: 10.1038/nature20801

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné