i

Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Kruhy v poušti: detektivka pokračuje

 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 129, 2017/3

V poušti Namib na jihozápadě Afriky vzbuzují údiv pravidelně rozmístěné kruhy písčité půdy bez vegetace o průměru 2 až 35 metrů. Ve snaze o vysvětlení jejich vzniku a dlouhodobého udržování mezi sebou soupeří dvě hypotézy. Podle jedné hrají hlavní roli termiti, kteří okusují kořínky trav a ovlivňují půdní vlhkost (Vesmír 93, 2, 2014/1), podle druhé jde o důsledek komplikované konkurence mezi rostlinami. Ty mohou svým nejbližším sousedkám napomáhat v růstu ovlivňováním mikroklimatu a se vzdálenějšími rostlinami naopak soupeřit o vodu. Po čase může v krajině vzniknout pravidelné uspořádání, které by existenci kruhů vysvětlilo.

Matematičtí ekologové z Princetonu nyní v časopise Nature nabízejí možnost, že dva dříve popsané mechanismy se v odlišných měřítcích vzájemně doplňují. Z jejich matematického modelu vyplývá, že rozmístění kruhů skutečně může být výsledkem soupeření mezi jednotlivými koloniemi termitů. Termiti likvidují menší kolonie sousedů, v dostatečně homogenní krajině se však nakonec ustálí rovnováha: hranice mezi stejně silnými koloniemi se fixuje, v „zákopové válce“ nemá převahu ani jedna strana. Výsledkem je pravidelné rozložení kolonií majících v průměru šest sousedek, takže  struktura krajiny připomíná včelí plástev.

Konkurence mezi rostlinami se však uplatňuje také. Jejím důsledkem jsou vzorce pozorovatelné v menším měřítku. Ani mezi kruhy, kde se vegetaci daří, totiž tráva neroste rovnoměrně. Podpora nejbližších sousedů společně s konkurencí se vzdálenějšími jedinci vede ke vzniku malých zarostlých ostrůvků obklopených holou půdou. A právě takový výsledek počítačových simulací potvrzují i data z terénu.

Souhlas s pozorováním však k definitivnímu rozřešení záhady nestačí, bylo by třeba provést experimenty s kontrolovanými zásahy do ekosystému. Autoři studie nicméně zdůrazňují, že jejich výsledky by měly vést ekology k ostražitosti: jeden fenomén může mít více příčin, které působí společně.

Tarnita C. E. et al., Nature, DOI: 10.1038/nature20801

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné