i

Aktuální číslo:

2021/4

Téma měsíce:

Město

Za hranicemi současné výpočetní biofyziky

Lehce osobní vzpomínka na Klause Schultena
 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 76, 2017/2

Obor teoretické biofyziky přišel o výraznou osobnost. Klaus Schulten (* 12. 1. 1947, † 31. 10. 2016), profesor na Illinoiské univerzitě ve Spojených státech amerických, byl průkopník počítačového modelování biomolekul, nositel nejvyššího ocenění Americké biofyzikální společnosti a čelný představitel rozsáhlé školy molekulových simulací.

Biofyzika je vědní obor, který pomocí aparátu fyziky odhaluje zákonitosti živého světa, tedy organismů, organel či biomolekul. Využívá metody, jako jsou např. rentgenová krystalografie, spektroskopie nebo fluorescenční mikroskopie. Zřejmě nejproslulejším výsledkem, kterým se biofyzika jako obor může pochlubit, je rozluštění trojrozměrné struktury DNA v padesátých letech minulého století.1) Přívlastek výpočetní nebo teoretická naznačuje, že Klaus Schulten ve své kariéře mnoho experimentálních měření neprovedl. Byť s experimentálními laboratořemi intenzivně spolupracoval, ke studiu biomolekul využíval výhradně počítače. A to opravdu ty nejvýkonnější, které v některých případech i spolunavrhoval.

Naposledy jsem se s prof. Schultenem setkal během jeho vánoční návštěvy Evropy v roce 2015. Seděl jsem v publiku, když na Technické univerzitě v Cáchách v Německu proslovil přednášku s názvem „Vstříc počítačovým simulacím buněk s atomárním rozlišením“ (obr. 1). Tedy něco ve smyslu: pojďme rozebrat buňku na jednotlivé atomy, studujme, jak se každý atom pohybuje, a na základě znalosti těchto pohybů rozkryjme všechna buněčná tajemství. Z pohledu o dvě generace mladšího vědce – taktéž teoretika – opravdu troufalý název. Člověk si to může připodobnit k (poněkud výstřednímu) způsobu studia automobilu, který do posledního šroubku rozeberete, a tím budete chtít zjistit, proč a jak jezdí, kolik nafty spotřebujete na 100 km či zda se bude líbit vašim přátelům. Opak holismu v té nejčistší formě. Připodobnění k osobnímu vozu ovšem pokulhává potud, že malá bakteriální buňka se skládá z řádově 1011 atomů.2) To je velmi hrubým odhadem stotisíckrát víc než počet součástek moderního automobilu. Přesto nebyl u přednášejícího v Cáchách ostych na místě. Poněkud bulvární název přednášky totiž odkazoval k pokroku a nesporným úspěchům, kterých jeho skupina za bezmála 25 let v Illinois dosáhla.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biofyzika

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

Lidské buňky v opičích embryích

Lidské buňky v opičích embryích audio

Jaroslav Petr  |  18. 4. 2021
K čemu je dobré vytvářet opičí zárodky s příměsí lidských buněk schopných proměny na všechny možné typy tkání a orgánů? Nad článkem ve vědeckém...
Turbo-venkovy

Turbo-venkovy

Radan Haluzík  |  5. 4. 2021
Jak bude při současném tempu globalizace vypadat zapadlý venkov naší planety v budoucnosti, řekněme za čtvrt století? Ony vesničky ztracené vysoko...
Bublina českých dějin

Bublina českých dějin

Jan Urban  |  5. 4. 2021
„V otázkách tak důležitých může býti a jest zajisté stanovisko různé. Avšak domníváme se, že myšlenky právě projevené už pro svou přímosť a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné