Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Únor bílý, pole sílí…

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 116, 2017/2

… a cizinec šílí – nejen Němec či Angličan, ale i Rus a Slovák: proč vy, Češi, nemůžete mít februar a vůbec stejný kalendář jako většina Evropy?

Učit se české (polské, chorvatské…) názvy měsíců je zapeklité i pro slovanské sousedy. Přesto bychom si staré slovanské kalendáře měli bránit, protože pěkně zobrazují zkušenosti našich předků s chodem přírody; například v lednu býval led – nazvali bychom dnes tento měsíc *blaten? Jméno leden je česká specialita: běloruština jej nazývá cтудзень, ale staří Rusové měli „studený měsíc“ na 12. místě a v Chorvatsku je studeni náš listopad. V názvu 11. měsíce se shodneme s Poláky a Ukrajinci, ale Chorvatům a dříve i Bulharům nastává listopad jako 10. v pořadí. Aby se kruh uzavřel, slovinština mívala jako ekvivalent českého ledna prosinec, a toto jméno podle etymologů souvisí se starým slovesem prosinǫti, vyjadřujícím probleskování slunce mezi mraky; takže žádný *prasinec a vepřové hody! Turisté si všímají, že chorvatský srpanj je náš červenec; polština má kwiecień už v dubnu; a tak bychom mohli ve srovnávání pokračovat. Vraťme se k únoru, dalšímu endemitu češtiny, který etymologové vykládají jako měsíc, kdy se unořovaly – potápěly – pukající ledové kry. Ukrajinština a další jazyky mají na 2. místě лютий, tedy „lítý měsíc“, a není divu: zásoby už se tenčily, venku dosud krutá zima, a i dnes registrují demografové v únoru nejvyšší úmrtnost.

Mezinárodní kalendářní názvy jsou starořímského původu a o počasí se z nich nedozvíme: některé měsíce byly zasvěceny bohům (Martius, Iunius), Iulius dostal jméno podle Julia Caesara a Augustus na paměť prvního císaře Augusta. Další imperátoři už si takovou poctu nezasloužili, takže September, October, NovemberDecember kódují pouze čísla 7, 8, 9, 10. A proč je September devátý v pořadí, i když jeho jméno znamená sedmičku? Rok starých Římanů původně začínal Martiem – březnem, prvním jarním měsícem. Milovníci novoročních oslav se tedy mohou začít chystat: už za čtrnáct dní je to tady, ať žije Nový rok!

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Jana Nová

Mgr. Jana Nová, Ph.D., (*1984) vystudovala český jazyk, historii a botaniku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2014–2018 působila v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., kde se věnovala lexikologii a lexikografii. Podílela se na přípravě Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné