i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Svět dvou oceánů

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 96, 2017/2

Obrázek sestavený z dat získaných radarem sondy Cassini ukazuje uhlovodíkové „moře“ na Saturnově měsíci Titanu. Kromě Země je to jediné těleso Sluneční soustavy, na jehož povrchu se dlouhodobě vyskytuje kapalina. Titan se pyšní hned dvěma oceány.

Ještě v osmdesátých letech minulého století byl pro nás Titan jen oranžovou koulí, jak na úvod své loňské pražské přednášky trefně poznamenal profesor Christophe Sotin, francouzský geofyzik působící na Kalifornské technice (Caltech). Tento muž byl členem vědeckého týmu evropského přistávacího modulu Huygens, jejž v roce 2005 na povrch největšího z měsíců Saturnu dopravila americká sonda Cassini.

Přítomnost atmosféry spektroskopicky potvrdil už v roce 1944 americký astronom holandského původu Gerard Kuiper, který v ní také jako první identifikoval metan.  Díky sondě Voyager 1, jež okolo Saturnu proletěla v roce 1980, jsme věděli, že atmosféra Titanu obsahuje především dusík, že jsou v ní příměsi metanu, vodíku, stopy organických látek a také že je hustší než naše – při povrchu vytváří tlak 160 kilopascalů (na Zemi je normální tlak u hladiny moře 101 kPa) – a že v ní chybí kyslík. Až na tuto poslední „drobnost“ se tak vlastně té naší docela podobá. Později jsme objevili, že existují „infračervená okna“, která dovolí alespoň zhruba zachytit světlejší a tmavší oblasti na povrchu.

Systematický výzkum Titanu, z nějž průměr 5150 kilometrů činí druhý největší měsíc Sluneční soustavy (větší než planeta Merkur), pak začal s příchodem 21. století.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na  Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné