i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Svět dvou oceánů

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 96, 2017/2

Obrázek sestavený z dat získaných radarem sondy Cassini ukazuje uhlovodíkové „moře“ na Saturnově měsíci Titanu. Kromě Země je to jediné těleso Sluneční soustavy, na jehož povrchu se dlouhodobě vyskytuje kapalina. Titan se pyšní hned dvěma oceány.

Ještě v osmdesátých letech minulého století byl pro nás Titan jen oranžovou koulí, jak na úvod své loňské pražské přednášky trefně poznamenal profesor Christophe Sotin, francouzský geofyzik působící na Kalifornské technice (Caltech). Tento muž byl členem vědeckého týmu evropského přistávacího modulu Huygens, jejž v roce 2005 na povrch největšího z měsíců Saturnu dopravila americká sonda Cassini.

Přítomnost atmosféry spektroskopicky potvrdil už v roce 1944 americký astronom holandského původu Gerard Kuiper, který v ní také jako první identifikoval metan.  Díky sondě Voyager 1, jež okolo Saturnu proletěla v roce 1980, jsme věděli, že atmosféra Titanu obsahuje především dusík, že jsou v ní příměsi metanu, vodíku, stopy organických látek a také že je hustší než naše – při povrchu vytváří tlak 160 kilopascalů (na Zemi je normální tlak u hladiny moře 101 kPa) – a že v ní chybí kyslík. Až na tuto poslední „drobnost“ se tak vlastně té naší docela podobá. Později jsme objevili, že existují „infračervená okna“, která dovolí alespoň zhruba zachytit světlejší a tmavší oblasti na povrchu.

Systematický výzkum Titanu, z nějž průměr 5150 kilometrů činí druhý největší měsíc Sluneční soustavy (větší než planeta Merkur), pak začal s příchodem 21. století.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné