Mnohonožky nejen na talíři

O tom, proč mnohonožky nejedí ani Číňani, jsme už ve Vesmíru psali (Vesmír 93, 348, 2014/6) – stručně řečeno, jsou dosti jedovaté a hrozně hořké. Kyanovodík, který produkují plochule, má antimalarické účinky. O benzochinonech, které produkuje většina mnohonožek, jsme věděli, že odpuzují hmyzí parazity. Z toho důvodu někteří lemuři, mirikiny a malpy, ale i pištci, lejskovci, majny, trubači či naše červenky využívají mnohonožky k ošetření srsti či peří. Mnohonožky však produkují chemickou obranu již minimálně od spodního karbonu, kdy ještě příliš mnoho predátorů na souši nebylo. Jaké jsou tedy další funkce těchto odpudivých sekretů?

Experimentálně se to pokusili zjistit srbští vědci, kteří se zaměřili na mnohonožku Pachyiulus hungaricus. Ta je poměrně velká, červovitého vzhledu s tmavě oranžovými příčnými proužky. Pokud predátor nedbá jejího výstražného zbarvení a vyruší ji, stočí se do spirály. A když to nestačí, vypudí z ozopórů po stranách těla odpudivý sekret, který dostříkne do vzdálenosti několika centimetrů. Z tohoto sekretu se Srbům podařilo izolovat 44 složek (dalších 5 určit nedokázali) ze dvou skupin – chinony a estery nasycených i nenasycených mastných kyselin, přičemž chinony představovaly okolo 90 % objemu sekretu. Zajímalo je, zda tyto sekrety mohou chránit mnohonožky proti infekcím, a proto otestovali jejich antimikrobiální a fungicidní účinky. Podařilo se jim doložit vysoký vliv na všech sedm testovaných kmenů bakterií včetně pseudomonád, listérie, Escherichie coli či kmene zlatého stafylokoka rezistentního na methilin a některých zemědělských patogenů. Podobně sekrety potlačovaly růst plísní a hub (např. Aspergillus, Fusarium, Gliocladium). Potenciál těchto látek v medicíně i rostlinolékařství je vskutku velký. Pokud tedy patříte k těm nešťastníkům, kterým přemnožené mnohonožky občas zamoří zahradu či dům, můžete se uklidňovat alespoň tím, že lepší dezinfekci na trhu (zatím) neseženete.

Slaviša Stanković et al., PLOS One, DOI: 10.1371/journal.pone.0167249