Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mnohonožky na talíři?

Chytřejší nápad, než byste si mysleli
 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 348, 2014/6

Ačkoliv jsou mnohonožky velmi půvabné (někteří méně informovaní lidé by možná nesouhlasili), můžeme je právem označit za nechutné. Jejich nechutnost však nesouvisí se vzhledem, ale s chemickými látkami, které vyrábějí na svou obranu. Zástupci deseti řádů (představují více než 90 % všech známých druhů mnohonožek) produkují odpudivé sloučeniny užívané proti predátorům. Podle chemické povahy repelentu je lze rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupina vyrábí benzochinony; do ní patří většina mnohonožek „červovitého“ tvaru těla (nadřád Juliformia). Druhá skupina vytváří hlavně kyanovodík (plochule a příbuzné skupiny z nadřádu Merocheta). Z toho důvodu mnohonožky nefigurují v našem jídelníčku, což je ve srovnání s různými skupinami hmyzu, korýšů, pavoukovců, červů i blízce příbuzných stonožek činí unikátními. Nenajdeme je ani v kuchyních v Číně, přestože Číňani jsou vyhlášení svými kulinářskými schopnostmi v přípravě jídel z různých neobvyklých zdrojů.

Mnohonožky jsou svými chemickými zbraněmi chráněny do jisté míry i před zvířecími predátory. Pokud jsou konzumovány, děje se tak příležitostně či sezonně (v případě ptáků), nikoliv masově po celý rok. Ze specializovaných predátorů mnohonožek můžeme proto jmenovat pouze zákeřnice (ploštice z podčeledi Ectrichodiinae) a larvy brouků z čeledí Phengodidae a Omalisidae (příbuzní kovaříků), jež svou kořist paralyzují a vysávají. Zraněné (i nezraněné) mnohonožky napadají pravidelně také někteří specializovaní vrubouni a lejnožrouti (Scarabaeidae, Vesmír 88, 215, 2009/4), kteří jsou paradoxně přitahováni právě benzochinony.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné