Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Mnohonožky na talíři?

Chytřejší nápad, než byste si mysleli
 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 348, 2014/6

Ačkoliv jsou mnohonožky velmi půvabné (někteří méně informovaní lidé by možná nesouhlasili), můžeme je právem označit za nechutné. Jejich nechutnost však nesouvisí se vzhledem, ale s chemickými látkami, které vyrábějí na svou obranu. Zástupci deseti řádů (představují více než 90 % všech známých druhů mnohonožek) produkují odpudivé sloučeniny užívané proti predátorům. Podle chemické povahy repelentu je lze rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupina vyrábí benzochinony; do ní patří většina mnohonožek „červovitého“ tvaru těla (nadřád Juliformia). Druhá skupina vytváří hlavně kyanovodík (plochule a příbuzné skupiny z nadřádu Merocheta). Z toho důvodu mnohonožky nefigurují v našem jídelníčku, což je ve srovnání s různými skupinami hmyzu, korýšů, pavoukovců, červů i blízce příbuzných stonožek činí unikátními. Nenajdeme je ani v kuchyních v Číně, přestože Číňani jsou vyhlášení svými kulinářskými schopnostmi v přípravě jídel z různých neobvyklých zdrojů.

Mnohonožky jsou svými chemickými zbraněmi chráněny do jisté míry i před zvířecími predátory. Pokud jsou konzumovány, děje se tak příležitostně či sezonně (v případě ptáků), nikoliv masově po celý rok. Ze specializovaných predátorů mnohonožek můžeme proto jmenovat pouze zákeřnice (ploštice z podčeledi Ectrichodiinae) a larvy brouků z čeledí Phengodidae a Omalisidae (příbuzní kovaříků), jež svou kořist paralyzují a vysávají. Zraněné (i nezraněné) mnohonožky napadají pravidelně také někteří specializovaní vrubouni a lejnožrouti (Scarabaeidae, Vesmír 88, 215, 2009/4), kteří jsou paradoxně přitahováni právě benzochinony.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Ivan H. Tuf

Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné