Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Mnohonožky na talíři?

Chytřejší nápad, než byste si mysleli
 |  12. 6. 2014
 |  Vesmír 93, 348, 2014/6

Ačkoliv jsou mnohonožky velmi půvabné (někteří méně informovaní lidé by možná nesouhlasili), můžeme je právem označit za nechutné. Jejich nechutnost však nesouvisí se vzhledem, ale s chemickými látkami, které vyrábějí na svou obranu. Zástupci deseti řádů (představují více než 90 % všech známých druhů mnohonožek) produkují odpudivé sloučeniny užívané proti predátorům. Podle chemické povahy repelentu je lze rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupina vyrábí benzochinony; do ní patří většina mnohonožek „červovitého“ tvaru těla (nadřád Juliformia). Druhá skupina vytváří hlavně kyanovodík (plochule a příbuzné skupiny z nadřádu Merocheta). Z toho důvodu mnohonožky nefigurují v našem jídelníčku, což je ve srovnání s různými skupinami hmyzu, korýšů, pavoukovců, červů i blízce příbuzných stonožek činí unikátními. Nenajdeme je ani v kuchyních v Číně, přestože Číňani jsou vyhlášení svými kulinářskými schopnostmi v přípravě jídel z různých neobvyklých zdrojů.

Mnohonožky jsou svými chemickými zbraněmi chráněny do jisté míry i před zvířecími predátory. Pokud jsou konzumovány, děje se tak příležitostně či sezonně (v případě ptáků), nikoliv masově po celý rok. Ze specializovaných predátorů mnohonožek můžeme proto jmenovat pouze zákeřnice (ploštice z podčeledi Ectrichodiinae) a larvy brouků z čeledí Phengodidae a Omalisidae (příbuzní kovaříků), jež svou kořist paralyzují a vysávají. Zraněné (i nezraněné) mnohonožky napadají pravidelně také někteří specializovaní vrubouni a lejnožrouti (Scarabaeidae, Vesmír 88, 215, 2009/4), kteří jsou paradoxně přitahováni právě benzochinony.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu UP v Olomouci, kde se na katedře ekologie a životního prostředí zabývá studiem půdní fauny.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné