Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Nečekané příbuzenstvo tygra turanského

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 215, 2009/4

Tygr turanský (Panthera tigris virgata) představoval po tygru ussurijském nejhuňatější formu tygra. Vyznačoval se dlouhou srstí na lících, krku, a především břiše, ale také třeba kratšíma ušima. Šlo o vůbec nejzápadněji rozšířeného tygra, neboť se vyskytoval od východního Kazachstánu po východní Turecko. Podmínky potřebné k jeho životu se ale zhoršovaly – jednak ho ohrožovali lovci, jednak se zmenšovalo jeho přirozené prostředí s bohatou nabídkou kopytníků. Proto v sedmdesátých letech 20. století vymřel.

Jak již bylo zmíněno (viz Vesmír 86, 108, 2007/2), známe nyní na základě molekulárně-fylogenetických metod vztahy současných přeživších tygrů, nicméně tyto metody mohou být použity i pro vymřelé tygry – balijského, jávského a turanského. Nejnovější výsledky ukazují, že tygr turanský byl blízce příbuzný (téměř geneticky shodný) s tygrem ussurijským, což je nečekané, i když vcelku logické zjištění. Obě formy se liší opravdu minimálně, tudíž je pravděpodobné, že jejich rozdělení na turanskou a ussurijskou populaci vzniklo skutečně nedávno, možná dokonce v posledních 200 letech. Předek obou tygrů vzešel z indočínské formy tygra před méně než 10 000 lety a do střední Asie se dostal snad cestou mezi Tibetskou plošinou a pouští Gobi. Výsledky dále prokázaly, že tygr turanský byl geneticky málo variabilní, což je známý fakt i pro tygra ussurijského. Kůže tygra turanského, použité pro analýzy, však obsahovaly mimo jiné i starý genetický materiál z dob před výraznějším úbytkem těchto tygrů. Nabízí se tedy možnost, že si menší genetickou variabilitu přinesl do oblasti střední Asie a Dálného východu již jejich předek. (Nejenže přišlo tygrů jen málo, ale navíc zde neměli moc času na to, aby získali větší genetickou variabilitu.) Za nízkou genetickou variabilitou tygra ussurijského tedy nemusí stát jen lidská činnost. Kdyby snad v budoucnu někdo chtěl vrátit tygra do střední Asie, je už jasné, kdo by byl jediným vhodným kandidátem…

Ze získaných výsledků se také částečně potvrdil předpoklad zoologů, například našeho zoologa Vratislava Mazáka, že „nejpůvodnějším“ tygrem může být tygr čínský. Kupodivu se ale nepotvrdil názor, že tygr sumaterský je samostatný druh tygra, dlouhodobě izolovaný od tygrů kontinentálních.

Možná se však po analyzování zbylých dvou vymřelých tygrů na základě mitochondriální i jaderné DNA nakonec potvrdí úplně nový předpoklad, že tygr sumaterský je stabilizovaným křížencem tygrů kontinentálních a ostrovních… Výzkum fylogeneze tygrů nám nejspíš v dohledné době přinese ještě řadu podobně důležitých závěrů. (Mammalian Biology doi: 10.1016/j.mambio.2008.06.003, 2008; PloS ONE 4, 1–8, 2009/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...