Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Nečekané příbuzenstvo tygra turanského

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 215, 2009/4

Tygr turanský (Panthera tigris virgata) představoval po tygru ussurijském nejhuňatější formu tygra. Vyznačoval se dlouhou srstí na lících, krku, a především břiše, ale také třeba kratšíma ušima. Šlo o vůbec nejzápadněji rozšířeného tygra, neboť se vyskytoval od východního Kazachstánu po východní Turecko. Podmínky potřebné k jeho životu se ale zhoršovaly – jednak ho ohrožovali lovci, jednak se zmenšovalo jeho přirozené prostředí s bohatou nabídkou kopytníků. Proto v sedmdesátých letech 20. století vymřel.

Jak již bylo zmíněno (viz Vesmír 86, 108, 2007/2), známe nyní na základě molekulárně-fylogenetických metod vztahy současných přeživších tygrů, nicméně tyto metody mohou být použity i pro vymřelé tygry – balijského, jávského a turanského. Nejnovější výsledky ukazují, že tygr turanský byl blízce příbuzný (téměř geneticky shodný) s tygrem ussurijským, což je nečekané, i když vcelku logické zjištění. Obě formy se liší opravdu minimálně, tudíž je pravděpodobné, že jejich rozdělení na turanskou a ussurijskou populaci vzniklo skutečně nedávno, možná dokonce v posledních 200 letech. Předek obou tygrů vzešel z indočínské formy tygra před méně než 10 000 lety a do střední Asie se dostal snad cestou mezi Tibetskou plošinou a pouští Gobi. Výsledky dále prokázaly, že tygr turanský byl geneticky málo variabilní, což je známý fakt i pro tygra ussurijského. Kůže tygra turanského, použité pro analýzy, však obsahovaly mimo jiné i starý genetický materiál z dob před výraznějším úbytkem těchto tygrů. Nabízí se tedy možnost, že si menší genetickou variabilitu přinesl do oblasti střední Asie a Dálného východu již jejich předek. (Nejenže přišlo tygrů jen málo, ale navíc zde neměli moc času na to, aby získali větší genetickou variabilitu.) Za nízkou genetickou variabilitou tygra ussurijského tedy nemusí stát jen lidská činnost. Kdyby snad v budoucnu někdo chtěl vrátit tygra do střední Asie, je už jasné, kdo by byl jediným vhodným kandidátem…

Ze získaných výsledků se také částečně potvrdil předpoklad zoologů, například našeho zoologa Vratislava Mazáka, že „nejpůvodnějším“ tygrem může být tygr čínský. Kupodivu se ale nepotvrdil názor, že tygr sumaterský je samostatný druh tygra, dlouhodobě izolovaný od tygrů kontinentálních.

Možná se však po analyzování zbylých dvou vymřelých tygrů na základě mitochondriální i jaderné DNA nakonec potvrdí úplně nový předpoklad, že tygr sumaterský je stabilizovaným křížencem tygrů kontinentálních a ostrovních… Výzkum fylogeneze tygrů nám nejspíš v dohledné době přinese ještě řadu podobně důležitých závěrů. (Mammalian Biology doi: 10.1016/j.mambio.2008.06.003, 2008; PloS ONE 4, 1–8, 2009/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...