Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Nečekané příbuzenstvo tygra turanského

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 215, 2009/4

Tygr turanský (Panthera tigris virgata) představoval po tygru ussurijském nejhuňatější formu tygra. Vyznačoval se dlouhou srstí na lících, krku, a především břiše, ale také třeba kratšíma ušima. Šlo o vůbec nejzápadněji rozšířeného tygra, neboť se vyskytoval od východního Kazachstánu po východní Turecko. Podmínky potřebné k jeho životu se ale zhoršovaly – jednak ho ohrožovali lovci, jednak se zmenšovalo jeho přirozené prostředí s bohatou nabídkou kopytníků. Proto v sedmdesátých letech 20. století vymřel.

Jak již bylo zmíněno (viz Vesmír 86, 108, 2007/2), známe nyní na základě molekulárně-fylogenetických metod vztahy současných přeživších tygrů, nicméně tyto metody mohou být použity i pro vymřelé tygry – balijského, jávského a turanského. Nejnovější výsledky ukazují, že tygr turanský byl blízce příbuzný (téměř geneticky shodný) s tygrem ussurijským, což je nečekané, i když vcelku logické zjištění. Obě formy se liší opravdu minimálně, tudíž je pravděpodobné, že jejich rozdělení na turanskou a ussurijskou populaci vzniklo skutečně nedávno, možná dokonce v posledních 200 letech. Předek obou tygrů vzešel z indočínské formy tygra před méně než 10 000 lety a do střední Asie se dostal snad cestou mezi Tibetskou plošinou a pouští Gobi. Výsledky dále prokázaly, že tygr turanský byl geneticky málo variabilní, což je známý fakt i pro tygra ussurijského. Kůže tygra turanského, použité pro analýzy, však obsahovaly mimo jiné i starý genetický materiál z dob před výraznějším úbytkem těchto tygrů. Nabízí se tedy možnost, že si menší genetickou variabilitu přinesl do oblasti střední Asie a Dálného východu již jejich předek. (Nejenže přišlo tygrů jen málo, ale navíc zde neměli moc času na to, aby získali větší genetickou variabilitu.) Za nízkou genetickou variabilitou tygra ussurijského tedy nemusí stát jen lidská činnost. Kdyby snad v budoucnu někdo chtěl vrátit tygra do střední Asie, je už jasné, kdo by byl jediným vhodným kandidátem…

Ze získaných výsledků se také částečně potvrdil předpoklad zoologů, například našeho zoologa Vratislava Mazáka, že „nejpůvodnějším“ tygrem může být tygr čínský. Kupodivu se ale nepotvrdil názor, že tygr sumaterský je samostatný druh tygra, dlouhodobě izolovaný od tygrů kontinentálních.

Možná se však po analyzování zbylých dvou vymřelých tygrů na základě mitochondriální i jaderné DNA nakonec potvrdí úplně nový předpoklad, že tygr sumaterský je stabilizovaným křížencem tygrů kontinentálních a ostrovních… Výzkum fylogeneze tygrů nám nejspíš v dohledné době přinese ještě řadu podobně důležitých závěrů. (Mammalian Biology doi: 10.1016/j.mambio.2008.06.003, 2008; PloS ONE 4, 1–8, 2009/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné