Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Nečekané příbuzenstvo tygra turanského

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 215, 2009/4

Tygr turanský (Panthera tigris virgata) představoval po tygru ussurijském nejhuňatější formu tygra. Vyznačoval se dlouhou srstí na lících, krku, a především břiše, ale také třeba kratšíma ušima. Šlo o vůbec nejzápadněji rozšířeného tygra, neboť se vyskytoval od východního Kazachstánu po východní Turecko. Podmínky potřebné k jeho životu se ale zhoršovaly – jednak ho ohrožovali lovci, jednak se zmenšovalo jeho přirozené prostředí s bohatou nabídkou kopytníků. Proto v sedmdesátých letech 20. století vymřel.

Jak již bylo zmíněno (viz Vesmír 86, 108, 2007/2), známe nyní na základě molekulárně-fylogenetických metod vztahy současných přeživších tygrů, nicméně tyto metody mohou být použity i pro vymřelé tygry – balijského, jávského a turanského. Nejnovější výsledky ukazují, že tygr turanský byl blízce příbuzný (téměř geneticky shodný) s tygrem ussurijským, což je nečekané, i když vcelku logické zjištění. Obě formy se liší opravdu minimálně, tudíž je pravděpodobné, že jejich rozdělení na turanskou a ussurijskou populaci vzniklo skutečně nedávno, možná dokonce v posledních 200 letech. Předek obou tygrů vzešel z indočínské formy tygra před méně než 10 000 lety a do střední Asie se dostal snad cestou mezi Tibetskou plošinou a pouští Gobi. Výsledky dále prokázaly, že tygr turanský byl geneticky málo variabilní, což je známý fakt i pro tygra ussurijského. Kůže tygra turanského, použité pro analýzy, však obsahovaly mimo jiné i starý genetický materiál z dob před výraznějším úbytkem těchto tygrů. Nabízí se tedy možnost, že si menší genetickou variabilitu přinesl do oblasti střední Asie a Dálného východu již jejich předek. (Nejenže přišlo tygrů jen málo, ale navíc zde neměli moc času na to, aby získali větší genetickou variabilitu.) Za nízkou genetickou variabilitou tygra ussurijského tedy nemusí stát jen lidská činnost. Kdyby snad v budoucnu někdo chtěl vrátit tygra do střední Asie, je už jasné, kdo by byl jediným vhodným kandidátem…

Ze získaných výsledků se také částečně potvrdil předpoklad zoologů, například našeho zoologa Vratislava Mazáka, že „nejpůvodnějším“ tygrem může být tygr čínský. Kupodivu se ale nepotvrdil názor, že tygr sumaterský je samostatný druh tygra, dlouhodobě izolovaný od tygrů kontinentálních.

Možná se však po analyzování zbylých dvou vymřelých tygrů na základě mitochondriální i jaderné DNA nakonec potvrdí úplně nový předpoklad, že tygr sumaterský je stabilizovaným křížencem tygrů kontinentálních a ostrovních… Výzkum fylogeneze tygrů nám nejspíš v dohledné době přinese ještě řadu podobně důležitých závěrů. (Mammalian Biology doi: 10.1016/j.mambio.2008.06.003, 2008; PloS ONE 4, 1–8, 2009/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...