Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Je libo silnější, nebo slabší sněhovou peřinu?

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 69, 2017/2

Naše představa o pasivním přežívání rostlin pod sněhovou pokrývkou v dormantním stavu a bez známek života již dávno neplatí. Nově nás o tom přesvědčila studie nízkých keříků pod různě vysokou vrstvou sněhu. Ukazuje se, že mocnost sněhové pokrývky má poměrně významný vliv na fyziologické a růstové procesy rostlin, které pod ní rostou. Vysoká sněhová pokrývka obvykle dobře tepelně izoluje, zato je pod ní nedostatek světla. Kromě toho ve větší míře zamezuje uvolňování CO2 z procesu dýchání do atmosféry. Naopak slabá vrstva sněhu tepelně moc neizoluje a důsledkem je výskyt mrazových epizod při povrchu půdy. Přitom pod slabší vrstvu sněhu se dostává více světla a koncentrace CO2 nedosahuje vysokých hodnot.

Pro druhy citlivé na mráz je výhodné uchýlit se do míst s vysokou vrstvou sněhu, kde jsou dobře tepelně izolované. Za těchto podmínek je omezená fotosyntéza, ale probíhají respirační procesy v půdě i v rostlinách. Druhy schopné vzdorovat nízkým teplotám mohou vyzkoušet polohy s nízkou vrstvou sněhu, kam snadněji proniká světlo. Nicméně podmínky pro procesy fotosyntézy i respirace jsou nízkými teplotami zpomalovány (viz také Vesmír 87, 172, 2008/3).

Ukazuje se, že optimem pro stálezelené druhy je vrstva sněhu, která není ani příliš mocná, ani slabá. Vyšší koncentrace CO2 a zároveň trocha pronikajícího světla pod sněhovou pokrývkou umožňuj˝í rozběhnout fotosyntézu do takové míry, že může až z 80 % kompenzovat ztráty uhlíku vzniklé respirací. O stálezelených druzích se ví, že jsou vždy připravené do „akce“. V okamžiku, kdy roztaje sníh, nemusí dlouho a s vysokými náklady budovat asimilační aparát. Nyní je navíc zřejmé, že nezahálejí ani pod sněhem.

Timo Saarinen, OIKOS, DOI: 10.1111/oik.02233

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...