Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Je libo silnější, nebo slabší sněhovou peřinu?

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 69, 2017/2

Naše představa o pasivním přežívání rostlin pod sněhovou pokrývkou v dormantním stavu a bez známek života již dávno neplatí. Nově nás o tom přesvědčila studie nízkých keříků pod různě vysokou vrstvou sněhu. Ukazuje se, že mocnost sněhové pokrývky má poměrně významný vliv na fyziologické a růstové procesy rostlin, které pod ní rostou. Vysoká sněhová pokrývka obvykle dobře tepelně izoluje, zato je pod ní nedostatek světla. Kromě toho ve větší míře zamezuje uvolňování CO2 z procesu dýchání do atmosféry. Naopak slabá vrstva sněhu tepelně moc neizoluje a důsledkem je výskyt mrazových epizod při povrchu půdy. Přitom pod slabší vrstvu sněhu se dostává více světla a koncentrace CO2 nedosahuje vysokých hodnot.

Pro druhy citlivé na mráz je výhodné uchýlit se do míst s vysokou vrstvou sněhu, kde jsou dobře tepelně izolované. Za těchto podmínek je omezená fotosyntéza, ale probíhají respirační procesy v půdě i v rostlinách. Druhy schopné vzdorovat nízkým teplotám mohou vyzkoušet polohy s nízkou vrstvou sněhu, kam snadněji proniká světlo. Nicméně podmínky pro procesy fotosyntézy i respirace jsou nízkými teplotami zpomalovány (viz také Vesmír 87, 172, 2008/3).

Ukazuje se, že optimem pro stálezelené druhy je vrstva sněhu, která není ani příliš mocná, ani slabá. Vyšší koncentrace CO2 a zároveň trocha pronikajícího světla pod sněhovou pokrývkou umožňuj˝í rozběhnout fotosyntézu do takové míry, že může až z 80 % kompenzovat ztráty uhlíku vzniklé respirací. O stálezelených druzích se ví, že jsou vždy připravené do „akce“. V okamžiku, kdy roztaje sníh, nemusí dlouho a s vysokými náklady budovat asimilační aparát. Nyní je navíc zřejmé, že nezahálejí ani pod sněhem.

Timo Saarinen, OIKOS, DOI: 10.1111/oik.02233

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.