Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Je libo silnější, nebo slabší sněhovou peřinu?

 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 69, 2017/2

Naše představa o pasivním přežívání rostlin pod sněhovou pokrývkou v dormantním stavu a bez známek života již dávno neplatí. Nově nás o tom přesvědčila studie nízkých keříků pod různě vysokou vrstvou sněhu. Ukazuje se, že mocnost sněhové pokrývky má poměrně významný vliv na fyziologické a růstové procesy rostlin, které pod ní rostou. Vysoká sněhová pokrývka obvykle dobře tepelně izoluje, zato je pod ní nedostatek světla. Kromě toho ve větší míře zamezuje uvolňování CO2 z procesu dýchání do atmosféry. Naopak slabá vrstva sněhu tepelně moc neizoluje a důsledkem je výskyt mrazových epizod při povrchu půdy. Přitom pod slabší vrstvu sněhu se dostává více světla a koncentrace CO2 nedosahuje vysokých hodnot.

Pro druhy citlivé na mráz je výhodné uchýlit se do míst s vysokou vrstvou sněhu, kde jsou dobře tepelně izolované. Za těchto podmínek je omezená fotosyntéza, ale probíhají respirační procesy v půdě i v rostlinách. Druhy schopné vzdorovat nízkým teplotám mohou vyzkoušet polohy s nízkou vrstvou sněhu, kam snadněji proniká světlo. Nicméně podmínky pro procesy fotosyntézy i respirace jsou nízkými teplotami zpomalovány (viz také Vesmír 87, 172, 2008/3).

Ukazuje se, že optimem pro stálezelené druhy je vrstva sněhu, která není ani příliš mocná, ani slabá. Vyšší koncentrace CO2 a zároveň trocha pronikajícího světla pod sněhovou pokrývkou umožňuj˝í rozběhnout fotosyntézu do takové míry, že může až z 80 % kompenzovat ztráty uhlíku vzniklé respirací. O stálezelených druzích se ví, že jsou vždy připravené do „akce“. V okamžiku, kdy roztaje sníh, nemusí dlouho a s vysokými náklady budovat asimilační aparát. Nyní je navíc zřejmé, že nezahálejí ani pod sněhem.

Timo Saarinen, OIKOS, DOI: 10.1111/oik.02233

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné