i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Rozvlněný prostor

 |  4. 12. 2017
 |  Vesmír 96, 720, 2017/12

Gravitační vlny rozechvějí časoprostor v okamžiku splynutí dvou černých děr o hmotnosti několikanásobně převyšující hmotnost Slunce. Na obrázku vidíme jejich počítačovou simulaci.

Dvě černé díry, jež pravděpodobně vznikly při závěrečném kolapsu velmi hmotných hvězd, okolo sebe po desítky milionů roků vzájemně obíhají a postupně se přibližují, protože část jejich potenciální energie odnášejí gravitační vlny. Tento pohled na gravitační soužití dvou velmi hmotných objektů přinesla do fyziky Einsteinova obecná teorie relativity, která vysvětluje gravitaci jako deformaci časoprostoru vlivem hmotnosti těles. Zrychlení, která v klasické fyzice vnímáme jako důsledek působení sil, jsou podle Einsteina projevem pohybu tělesa pokřiveným časoprostorem po nejkratší dráze (tzv. geodetice).

Jak pochopit nepředstavitelné

Je paradoxem, že Einsteinův přístup vlastně vyloučil existenci éteru – všudypřítomné substance, jež měla umožňovat šíření elektromagnetického záření a s jejíž pomocí se dříve vysvětlovalo gravitační, elektrostatické a magnetické působení těles. Přitom si gravitační vlny umíme představit právě jen pomocí analogií s vlněním nebo deformací v nějakém materiálu. Jako šíření vln na vodní hladině nebo jako rozmístění těles na pružné membráně, přičemž hmotnější těleso okolo sebe vytvoří hlubší gravitační „jámu“. Černá díra pak v této interpretaci vypadá jako parabolický trychtýř vedoucí kamsi do nekonečné hlubiny.

Lidský mozek si zřejmě nedokáže vytvořit zcela správnou obrazovou představu. Jakákoli vizualizace s sebou sice přináší notné zjednodušení, tato však patří k těm nejzdařilejším a nejpřesnějším. Jde vlastně o jeden obraz, jeden časový okamžik ze simulace časového průběhu závěrečné fáze splynutí dvou černých děr, již vytvořil tým vědců z Goddardova kosmického střediska, hlavního výzkumného centra NASA, a to už v roce 2012.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné