i

Aktuální číslo:

2021/7

Téma měsíce:

Požáry

Rozvlněný prostor

 |  4. 12. 2017
 |  Vesmír 96, 720, 2017/12

Gravitační vlny rozechvějí časoprostor v okamžiku splynutí dvou černých děr o hmotnosti několikanásobně převyšující hmotnost Slunce. Na obrázku vidíme jejich počítačovou simulaci.

Dvě černé díry, jež pravděpodobně vznikly při závěrečném kolapsu velmi hmotných hvězd, okolo sebe po desítky milionů roků vzájemně obíhají a postupně se přibližují, protože část jejich potenciální energie odnášejí gravitační vlny. Tento pohled na gravitační soužití dvou velmi hmotných objektů přinesla do fyziky Einsteinova obecná teorie relativity, která vysvětluje gravitaci jako deformaci časoprostoru vlivem hmotnosti těles. Zrychlení, která v klasické fyzice vnímáme jako důsledek působení sil, jsou podle Einsteina projevem pohybu tělesa pokřiveným časoprostorem po nejkratší dráze (tzv. geodetice).

Jak pochopit nepředstavitelné

Je paradoxem, že Einsteinův přístup vlastně vyloučil existenci éteru – všudypřítomné substance, jež měla umožňovat šíření elektromagnetického záření a s jejíž pomocí se dříve vysvětlovalo gravitační, elektrostatické a magnetické působení těles. Přitom si gravitační vlny umíme představit právě jen pomocí analogií s vlněním nebo deformací v nějakém materiálu. Jako šíření vln na vodní hladině nebo jako rozmístění těles na pružné membráně, přičemž hmotnější těleso okolo sebe vytvoří hlubší gravitační „jámu“. Černá díra pak v této interpretaci vypadá jako parabolický trychtýř vedoucí kamsi do nekonečné hlubiny.

Lidský mozek si zřejmě nedokáže vytvořit zcela správnou obrazovou představu. Jakákoli vizualizace s sebou sice přináší notné zjednodušení, tato však patří k těm nejzdařilejším a nejpřesnějším. Jde vlastně o jeden obraz, jeden časový okamžik ze simulace časového průběhu závěrečné fáze splynutí dvou černých děr, již vytvořil tým vědců z Goddardova kosmického střediska, hlavního výzkumného centra NASA, a to už v roce 2012.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Požáry v krajině

Požáry v krajině

Jiří Sádlo  |  12. 7. 2021
Centrální paradigma čili ústřední hláška vědeckého oboru ekologie ohně by mohla znít skromně: je normální, že příroda občas hoří.
Tropické štěnice v evropských domácnostech

Tropické štěnice v evropských domácnostech

Uplynulý rok nám poskytl cennou, i když bolestnou lekci. Ukázal, jaké cesty se v globalizující lidské společnosti otevírají některým patogenům...
Výhody nitridových polovodičů

Výhody nitridových polovodičů

Alice Hospodková  |  12. 7. 2021
V posledních pětadvaceti letech pronikly do polovodičového průmyslu nitridové polovodiče, založené na sloučeninách dusíku s prvky III. skupiny –...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné