i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Rozvlněný prostor

 |  4. 12. 2017
 |  Vesmír 96, 720, 2017/12

Gravitační vlny rozechvějí časoprostor v okamžiku splynutí dvou černých děr o hmotnosti několikanásobně převyšující hmotnost Slunce. Na obrázku vidíme jejich počítačovou simulaci.

Dvě černé díry, jež pravděpodobně vznikly při závěrečném kolapsu velmi hmotných hvězd, okolo sebe po desítky milionů roků vzájemně obíhají a postupně se přibližují, protože část jejich potenciální energie odnášejí gravitační vlny. Tento pohled na gravitační soužití dvou velmi hmotných objektů přinesla do fyziky Einsteinova obecná teorie relativity, která vysvětluje gravitaci jako deformaci časoprostoru vlivem hmotnosti těles. Zrychlení, která v klasické fyzice vnímáme jako důsledek působení sil, jsou podle Einsteina projevem pohybu tělesa pokřiveným časoprostorem po nejkratší dráze (tzv. geodetice).

Jak pochopit nepředstavitelné

Je paradoxem, že Einsteinův přístup vlastně vyloučil existenci éteru – všudypřítomné substance, jež měla umožňovat šíření elektromagnetického záření a s jejíž pomocí se dříve vysvětlovalo gravitační, elektrostatické a magnetické působení těles. Přitom si gravitační vlny umíme představit právě jen pomocí analogií s vlněním nebo deformací v nějakém materiálu. Jako šíření vln na vodní hladině nebo jako rozmístění těles na pružné membráně, přičemž hmotnější těleso okolo sebe vytvoří hlubší gravitační „jámu“. Černá díra pak v této interpretaci vypadá jako parabolický trychtýř vedoucí kamsi do nekonečné hlubiny.

Lidský mozek si zřejmě nedokáže vytvořit zcela správnou obrazovou představu. Jakákoli vizualizace s sebou sice přináší notné zjednodušení, tato však patří k těm nejzdařilejším a nejpřesnějším. Jde vlastně o jeden obraz, jeden časový okamžik ze simulace časového průběhu závěrečné fáze splynutí dvou černých děr, již vytvořil tým vědců z Goddardova kosmického střediska, hlavního výzkumného centra NASA, a to už v roce 2012.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné