Aktuální číslo:

Smysl pro humor nás nesmí opustit!

| 6. 11. 2017

| Vesmír 96, 615, 2017/11

Na této stránce uveřejňujeme dva kreslené vtipy, jeden od Pavla Kantorka, druhý od Vladimíra Renčína. Oba tvůrci nás krátce po sobě nedávno opustili. Byli našimi dobrými přáteli a čtenáři Vesmíru si jistě pamatují, jak si nad jejich kresbami mohli příjemně oddychnout od nějaké té seriózní vědy. Připomeňme, že po roce 1990 vyšlo ve Vesmíru plných 325 Kantorkových a dokonce 460 Renčínových obrázků. Na těch dvou kresbách, které máte před očima, si ověřte, že kreslené vtipy obou autorů mají zpravidla tři zdroje: jednak je to sama kresba v karikaturním stylu, jednak slovní nebo sémantická hříčka v textu pod obrázkem a jednak to, co činí pointu celého vtipu a co se vynoří díky interakci mezi obrázkem a textem. Kreslené vtipy ve Vesmíru byly pro mne vždy malým testem, zda si i při čtení učených článků zachovávám smysl pro humor. Pavle a Vladimíre, děkujeme vám.

„No tohle je na kvadrát... Na kvadrát! Ano, pane profesore, na kvadrát!“Kresba Pavel Kantorek

Kresba Vladimír Renčín

Ke stažení

článek ve formátu pdf [318,48 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění, Biografie, Historie

RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená mysl a Zjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)

články autora