MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Ploty na hranicích nekončí

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 611, 2017/11

Po pádu železné opony nastalo v mnoha oblastech rušení hraničních bariér, což s rostoucím názorem v ochranářských kruzích, že pro přežití druhů je důležité udržovat jejich metapopulační strukturu, umožnilo chránit řadu druhů přeshraničně, a tedy efektivněji. Od roku 2015 jsme ale v Evropě svědky výstavby hraničních plotů v souvislosti s přílivem uprchlíků z Blízkého a Předního východu a Afriky. Konkrétně na maďarských nebo slovinských hranicích, kde protínají ochranářsky velmi cenné Dinárské hory. Už jsme si zvykli upozorňovat na oplocení u afrických rezervací či národních parků a na související genetická rizika izolace populací, nyní však hrozí narušení metapopulací medvědů, vlků a rysů ve Slovinsku a Maďarsku. Navíc aktuální pokus o odhad rozsahu zaplocení v Eurasii vyráží dech. Pokud máme v rámci EU oploceno nějakých 350–450 km, na vnějších hranicích EU je to cca 2250 km, na Kavkaze asi 1880 km, ale ve střední Asii je to více než 21 000 km. Čtenářům doporučuji v článku obsaženou mapu, z které je zřejmé, že velká zvířata to nemají v těchto končinách vskutku jednoduché. Například telemetrické sledování kopytníků, konkrétně divokých oslů džigetajů, ukazuje, že ploty na mongolsko-čínských hranicích jsou velmi účinnou, vlastně absolutní bariérou pro pohyb i těchto vcelku razantních zvířat. Dodejme, že zrovna Mongolsko je oploceno jak z ruské, tak čínské strany. Budování plotů v EU je často v rozporu s mezinárodními úmluvami a legislativou EU a autoři této studie nabízejí řešení, jak zmírnit jejich efekt (tj. jak je učinit méně nebezpečnými, případně dokonce průchodnými, nebo translokovat zvířata pro „organizovaný tok genů“). V mnoha případech však jistě narazí na praktickou, bezpečnostní a politickou realitu.

Linnell J. C. D. et al., PLoS Biology 14, 2016/6, DOI: 10.1371/journal.pbio.1002483

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...