Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Ploty na hranicích nekončí

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 611, 2017/11

Po pádu železné opony nastalo v mnoha oblastech rušení hraničních bariér, což s rostoucím názorem v ochranářských kruzích, že pro přežití druhů je důležité udržovat jejich metapopulační strukturu, umožnilo chránit řadu druhů přeshraničně, a tedy efektivněji. Od roku 2015 jsme ale v Evropě svědky výstavby hraničních plotů v souvislosti s přílivem uprchlíků z Blízkého a Předního východu a Afriky. Konkrétně na maďarských nebo slovinských hranicích, kde protínají ochranářsky velmi cenné Dinárské hory. Už jsme si zvykli upozorňovat na oplocení u afrických rezervací či národních parků a na související genetická rizika izolace populací, nyní však hrozí narušení metapopulací medvědů, vlků a rysů ve Slovinsku a Maďarsku. Navíc aktuální pokus o odhad rozsahu zaplocení v Eurasii vyráží dech. Pokud máme v rámci EU oploceno nějakých 350–450 km, na vnějších hranicích EU je to cca 2250 km, na Kavkaze asi 1880 km, ale ve střední Asii je to více než 21 000 km. Čtenářům doporučuji v článku obsaženou mapu, z které je zřejmé, že velká zvířata to nemají v těchto končinách vskutku jednoduché. Například telemetrické sledování kopytníků, konkrétně divokých oslů džigetajů, ukazuje, že ploty na mongolsko-čínských hranicích jsou velmi účinnou, vlastně absolutní bariérou pro pohyb i těchto vcelku razantních zvířat. Dodejme, že zrovna Mongolsko je oploceno jak z ruské, tak čínské strany. Budování plotů v EU je často v rozporu s mezinárodními úmluvami a legislativou EU a autoři této studie nabízejí řešení, jak zmírnit jejich efekt (tj. jak je učinit méně nebezpečnými, případně dokonce průchodnými, nebo translokovat zvířata pro „organizovaný tok genů“). V mnoha případech však jistě narazí na praktickou, bezpečnostní a politickou realitu.

Linnell J. C. D. et al., PLoS Biology 14, 2016/6, DOI: 10.1371/journal.pbio.1002483

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...
Nahlédnout mořským prvokům pod pokličku

Nahlédnout mořským prvokům pod pokličku uzamčeno

Sepsat výsledky pětiletého výzkumu 113 vědců z 53 laboratoří a 14 zemí světa znamenalo vytvořit uživatelskou příručku pro genetickou manipulaci...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné