i
Látky z doby železné
| 6. 11. 2017 | Vesmír 96, 613, 2017/11
Archeoložka Margarita Gleba z Cambridge prozkoumala asi 300 fragmentů látek z řeckých a italských hrobů z let 1000 až 400 př. n. l. Dochovaly se díky kontaktu se železnými a bronzovými předměty. Kovy mají baktericidní účinek a jejich soli látku inkrustovaly, díky čemuž se zachovala její mikrostruktura. Zatímco italské látky (obrázek vlevo) měly blízko k halštatské kultuře střední Evropy, řecké (obrázek vpravo) se podobaly látkám z Blízkého východu. Obě oblasti spolu čile obchodovaly, ale odívání bylo zřejmě jako součást skupinové identity dosti konzervativní. Až později v Itálii převládl řecký styl.
Gleba M., Antiquity, DOI: 10.15184/aqy.2017.144
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [533,54 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jak to bylo, jak to je?
Ondřej Vrtiška | 4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů
Jan Macek, Josef Morkus | 4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá
Dušan Majer | 4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...