i
Látky z doby železné
| 6. 11. 2017 | Vesmír 96, 613, 2017/11
Archeoložka Margarita Gleba z Cambridge prozkoumala asi 300 fragmentů látek z řeckých a italských hrobů z let 1000 až 400 př. n. l. Dochovaly se díky kontaktu se železnými a bronzovými předměty. Kovy mají baktericidní účinek a jejich soli látku inkrustovaly, díky čemuž se zachovala její mikrostruktura. Zatímco italské látky (obrázek vlevo) měly blízko k halštatské kultuře střední Evropy, řecké (obrázek vpravo) se podobaly látkám z Blízkého východu. Obě oblasti spolu čile obchodovaly, ale odívání bylo zřejmě jako součást skupinové identity dosti konzervativní. Až později v Itálii převládl řecký styl.
Gleba M., Antiquity, DOI: 10.15184/aqy.2017.144
Ke stažení
článek ve formátu pdf [533,54 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.