i
Látky z doby železné
| 6. 11. 2017 | Vesmír 96, 613, 2017/11
Archeoložka Margarita Gleba z Cambridge prozkoumala asi 300 fragmentů látek z řeckých a italských hrobů z let 1000 až 400 př. n. l. Dochovaly se díky kontaktu se železnými a bronzovými předměty. Kovy mají baktericidní účinek a jejich soli látku inkrustovaly, díky čemuž se zachovala její mikrostruktura. Zatímco italské látky (obrázek vlevo) měly blízko k halštatské kultuře střední Evropy, řecké (obrázek vpravo) se podobaly látkám z Blízkého východu. Obě oblasti spolu čile obchodovaly, ale odívání bylo zřejmě jako součást skupinové identity dosti konzervativní. Až později v Itálii převládl řecký styl.
Gleba M., Antiquity, DOI: 10.15184/aqy.2017.144
Ke stažení
článek ve formátu pdf [533,54 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Závan kance
Oldřich Lapčík | 5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?
Vladislav Chvála | 5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody 
Adam Petrusek, Zuzana Musilová | 5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...
Sledujte nás na sociálních sítích