Aktuální číslo:

Látky z doby železné

| 6. 11. 2017

| Vesmír 96, 613, 2017/11

Archeoložka Margarita Gleba z Cambridge prozkoumala asi 300 fragmentů látek z řeckých a italských hrobů z let 1000 až 400 př. n. l. Dochovaly se díky kontaktu se železnými a bronzovými předměty. Kovy mají baktericidní účinek a jejich soli látku inkrustovaly, díky čemuž se zachovala její mikrostruktura. Zatímco italské látky (obrázek vlevo) měly blízko k halštatské kultuře střední Evropy, řecké (obrázek vpravo) se podobaly látkám z Blízkého východu. Obě oblasti spolu čile obchodovaly, ale odívání bylo zřejmě jako součást skupinové identity dosti konzervativní. Až později v Itálii převládl řecký styl.

Gleba M., Antiquity, DOI: 10.15184/aqy.2017.144

Snímky Margarita Gleba (vlevo) a Artex (vpravo)

Ke stažení

článek ve formátu pdf [533,54 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

RUBRIKA: Nádech–výdech

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.

články autora