i
Látky z doby železné
| 6. 11. 2017 | Vesmír 96, 613, 2017/11
Archeoložka Margarita Gleba z Cambridge prozkoumala asi 300 fragmentů látek z řeckých a italských hrobů z let 1000 až 400 př. n. l. Dochovaly se díky kontaktu se železnými a bronzovými předměty. Kovy mají baktericidní účinek a jejich soli látku inkrustovaly, díky čemuž se zachovala její mikrostruktura. Zatímco italské látky (obrázek vlevo) měly blízko k halštatské kultuře střední Evropy, řecké (obrázek vpravo) se podobaly látkám z Blízkého východu. Obě oblasti spolu čile obchodovaly, ale odívání bylo zřejmě jako součást skupinové identity dosti konzervativní. Až později v Itálii převládl řecký styl.
Gleba M., Antiquity, DOI: 10.15184/aqy.2017.144
Ke stažení
článek ve formátu pdf [533,54 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Zakouzlení světa
Ondřej Vrtiška | 3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně 
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše
Marek Janáč | 25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...