Na velikosti záleží

I bez znalosti konkrétních teorií lze předpokládat, že velikost ostrova a míra jeho izolovanosti se výrazným způsobem odráží na druhové bohatosti a procesech, které vedou ke vzniku nových druhů (speciaci).

Za určité typy ostrovů lze označit i pohoří, která jsou z pohledu druhů nejen vzájemně izolovaná, ale jsou navíc i vertikálně strukturovaná. Se změnou nadmořské výšky se mění i podmínky prostředí a výskyt konkrétních druhů je omezen do úzkých zón (výškových stupňů). Kvůli (ideálně) kuželovitému tvaru hor vzrůstá s rostoucí nadmořskou výškou nejen izolovanost takových geografických ostrovů, ale také se zmenšuje jejich velikost (viz obr.), což zároveň snižuje počet druhů, které takový ostrov obývají.

Na ostrovech či v pohořích jsou ekosystémy vysokých poloh mnohem izolovanější než ekosystémy nížinné. Je topředevším z důvodu (s výškou) narůstající vzdálenosti a zmenšující se plochy v porovnání s nížinami. Větší míra izolace se odráží ve vyšší míře speciace.Podle Steinbauer et al., 2016

Ze zmíněných zákonitostí  vyplývá, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá druhová početnost, ale zároveň vzrůstá zastoupení endemických druhů. To jsou takové druhy, které jsou svým výskytem omezené pouze na nevelkou oblast a mohly se zde objevit díky dostatečně dlouhé době pro jejich vznik (speciaci). Právě tento teoretický předpoklad se stal předmětem celosvětové studie věnující se diverzitě rostlinných druhů založené na sledování 50 výškových gradientů v různých pohořích v rozsahu 800–6000 m n. m.