i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Jak působí adrenalin na lidské tělo?

odpověď na každou otázku — ptá se Filip Malý
 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 16, 2017/1

Hormony jsou rády, když vědí, co se děje v těle (třeba že stoupá cukr v krvi) i co se děje v našem okolí (útok tygra nebo šéfa), aby nás mohly varovat a chránit. Účinkují prostřednictvím receptorů.

Informace o světě kolem sebe získáváme prostřednictvím nervového systému a není divu, že nervová soustava úzce spolupracuje se soustavou hormonální. Činnost mnoha žláz je dokonce přímo řízena mozkem.

Děje se to tak, že některé shluky mozkových neuronů (jádra) – především v dolní části mezimozku zvané hypotalamus – jsou naprogramovány, aby „na požádání“ vylučovaly řadu látek hormonální povahy do nedalekého podvěsku mozkového neboli hypofýzy. Tato žláza na stopce funguje jako úpravna krve, která jí protéká. Uvolňuje do krevního oběhu regulační i přímo působící hormony produkované v nervových buňkách. Mnoho mozkových neuronů, jež takové látky vyrábějí, tedy vlastně patří do soustavy žláz s vnitřní sekrecí.

Nervového původu je rovněž vnitřní tkáň (dřeň) nadledvin, což jsou jakési čepičky na horním pólu ledvin. Buňky dřeně jsou vlastně pozměněné neurony autonomního čili vegetativního nervového systému, který reguluje činnost vnitřních orgánů nezávisle na našich vědomých myšlenkových pochodech.

Tyto buňky se během vývoje embrya přestěhovaly z takzvané neurální lišty na vnější straně zárodku do dřeně nadledvin, která vznikla ze středního zárodečného listu, mezodermu. Jako jediné v těle umějí tyto buňky vytvářet a vylučovat pověstný adrenalin, v menší míře pak i podobný noradrenalin.

Metla středních manažerů

Adrenalin se však z buněk nadledvin vylévá pod vlivem nervových impulsů do krevního oběhu. Stává se tak jedním z chemických prvních poslů, kteří dokážou masivně ovlivnit činnost miliard či bilionů buněk v různých tkáních. A v tom spočívá jeho hlavní úloha – vyvolat v krizových situacích poměrně rychle, během pár sekund, fyziologické změny v řadě orgánů. Adrenalin připravuje odpověď našeho těla na stresovou situaci řešitelnou „bojem nebo útěkem“.

Pokud nemůžeme stres řešit tímto způsobem (třeba v zaměstnání není zrovna vhodné se prát či utíkat), dochází ke stresu chronickému – mnohdy s fatálním selháním srdečně-cévních funkcí a s infarkty. Častěji jsou takto postiženi lidé ve středních řídicích funkcích s malými manévrovacími možnostmi. Mnohem méně postihuje chronický stres vysoké manažery nebo naopak prosté dělníky.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné