Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

O babičkách, babkách a bábách

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 536, 2016/9

Prázdniny skončily, děti se vrátily od babiček a na babičkovskou bábovku, shovívavost a trpělivost mohou na nějaký čas zase jen vzpomínat. Slovo babička vyvolává nejen příjemnou nostalgii, ale je zajímavé i jazykově, zvláště když se pozastavíme také u výrazů babkabába.

Slovo babička, jehož základní význam je „matka jednoho z rodičů“, sice slovotvorně souvisí se slovem bába i se slovem babka, ale jejich významové vztahy už nejsou v současné češtině nijak přímočaré. U slova bába (s variantou baba) totiž význam rodinného příslušníka postupně zcela mizí z užívání. I když ve staré češtině to byl jeho význam primární, dnes, pomineme-li nářečí, se s ním setkáme už jen v historických románech, ve vzpomínkách pamětníků a v řeči malých dětí. Mnohem častěji jde o hanlivé označení staré nebo nepříjemné a zlé ženy, jindy naopak, poněkud překvapivě, o pojmenování pochvalné (např. sexy baba). U babky byl vývoj podobný v tom, že jako označení rodinného příslušníka slovo téměř vymizelo, ale běžně označuje starou nebo starší ženu. K čemu tedy došlo? Původní zdrobnělina babička (bábababkababička) ve významu „příbuzné“ vytlačila své „předchůdkyně“. Tento výsledek je pro nás z jistého hlediska výhodný, protože nestojíme před stejným dilematem jako u podobné trojice slov matka, mámamaminka. Slovo matka je pro leckoho příliš oficiální, máma zase familiární a maminka přespříliš citově zabarvené.

Při oslovování babiček vítězí podoba babi. Lze ji považovat za zkrácenou oslovovací formu (pro vyjádření pátého pádu jednoznačně převažuje), ale postupně se prosazuje i užívání v dalších pádech. Slovo přitom zůstává nesklonné (líbilo se nám u babi). Podobně užíváme v oslovení mami, teti, analogicky také tati a další.

Připomeňme, že pojmenování rodinných příslušníků (máma, bába, táta, …) patří k nejstarším slovům ve slovní zásobě každého jazyka a také k prvním dětským slovům. Podle etymologů z „dětského žvatlání“ dokonce pocházejí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Kochová

PhDr. Pavla Kochová (*1973) vystudovala český jazyk a literaturu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou hlavní redakce připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...