Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

O babičkách, babkách a bábách

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 536, 2016/9

Prázdniny skončily, děti se vrátily od babiček a na babičkovskou bábovku, shovívavost a trpělivost mohou na nějaký čas zase jen vzpomínat. Slovo babička vyvolává nejen příjemnou nostalgii, ale je zajímavé i jazykově, zvláště když se pozastavíme také u výrazů babkabába.

Slovo babička, jehož základní význam je „matka jednoho z rodičů“, sice slovotvorně souvisí se slovem bába i se slovem babka, ale jejich významové vztahy už nejsou v současné češtině nijak přímočaré. U slova bába (s variantou baba) totiž význam rodinného příslušníka postupně zcela mizí z užívání. I když ve staré češtině to byl jeho význam primární, dnes, pomineme-li nářečí, se s ním setkáme už jen v historických románech, ve vzpomínkách pamětníků a v řeči malých dětí. Mnohem častěji jde o hanlivé označení staré nebo nepříjemné a zlé ženy, jindy naopak, poněkud překvapivě, o pojmenování pochvalné (např. sexy baba). U babky byl vývoj podobný v tom, že jako označení rodinného příslušníka slovo téměř vymizelo, ale běžně označuje starou nebo starší ženu. K čemu tedy došlo? Původní zdrobnělina babička (bábababkababička) ve významu „příbuzné“ vytlačila své „předchůdkyně“. Tento výsledek je pro nás z jistého hlediska výhodný, protože nestojíme před stejným dilematem jako u podobné trojice slov matka, mámamaminka. Slovo matka je pro leckoho příliš oficiální, máma zase familiární a maminka přespříliš citově zabarvené.

Při oslovování babiček vítězí podoba babi. Lze ji považovat za zkrácenou oslovovací formu (pro vyjádření pátého pádu jednoznačně převažuje), ale postupně se prosazuje i užívání v dalších pádech. Slovo přitom zůstává nesklonné (líbilo se nám u babi). Podobně užíváme v oslovení mami, teti, analogicky také tati a další.

Připomeňme, že pojmenování rodinných příslušníků (máma, bába, táta, …) patří k nejstarším slovům ve slovní zásobě každého jazyka a také k prvním dětským slovům. Podle etymologů z „dětského žvatlání“ dokonce pocházejí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Kochová

PhDr. Pavla Kochová (*1973) vystudovala český jazyk a literaturu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou hlavní redakce připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné