Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

O babičkách, babkách a bábách

 |  8. 9. 2016
 |  Vesmír 95, 536, 2016/9

Prázdniny skončily, děti se vrátily od babiček a na babičkovskou bábovku, shovívavost a trpělivost mohou na nějaký čas zase jen vzpomínat. Slovo babička vyvolává nejen příjemnou nostalgii, ale je zajímavé i jazykově, zvláště když se pozastavíme také u výrazů babkabába.

Slovo babička, jehož základní význam je „matka jednoho z rodičů“, sice slovotvorně souvisí se slovem bába i se slovem babka, ale jejich významové vztahy už nejsou v současné češtině nijak přímočaré. U slova bába (s variantou baba) totiž význam rodinného příslušníka postupně zcela mizí z užívání. I když ve staré češtině to byl jeho význam primární, dnes, pomineme-li nářečí, se s ním setkáme už jen v historických románech, ve vzpomínkách pamětníků a v řeči malých dětí. Mnohem častěji jde o hanlivé označení staré nebo nepříjemné a zlé ženy, jindy naopak, poněkud překvapivě, o pojmenování pochvalné (např. sexy baba). U babky byl vývoj podobný v tom, že jako označení rodinného příslušníka slovo téměř vymizelo, ale běžně označuje starou nebo starší ženu. K čemu tedy došlo? Původní zdrobnělina babička (bábababkababička) ve významu „příbuzné“ vytlačila své „předchůdkyně“. Tento výsledek je pro nás z jistého hlediska výhodný, protože nestojíme před stejným dilematem jako u podobné trojice slov matka, mámamaminka. Slovo matka je pro leckoho příliš oficiální, máma zase familiární a maminka přespříliš citově zabarvené.

Při oslovování babiček vítězí podoba babi. Lze ji považovat za zkrácenou oslovovací formu (pro vyjádření pátého pádu jednoznačně převažuje), ale postupně se prosazuje i užívání v dalších pádech. Slovo přitom zůstává nesklonné (líbilo se nám u babi). Podobně užíváme v oslovení mami, teti, analogicky také tati a další.

Připomeňme, že pojmenování rodinných příslušníků (máma, bába, táta, …) patří k nejstarším slovům ve slovní zásobě každého jazyka a také k prvním dětským slovům. Podle etymologů z „dětského žvatlání“ dokonce pocházejí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Kochová

PhDr. Pavla Kochová (*1973) vystudovala český jazyk a literaturu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě UK v Praze. V Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., se věnuje lexikologii a lexikografii. Je členkou hlavní redakce připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (www.slovnikcestiny.cz).

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné