Zákulisí

Jan Svoboda členem Národní akademie věd USA

Molekulární genetik a virolog Jan Svoboda (*1934) z Ústavu molekulární genetiky AV ČR byl zvolen zahraničním členem Národní akademie věd USA. Je teprve druhým v Česku žijícím vědcem, který rozšířil řady této prestižní instituce. Prvním byl neurovědec Jan Bureš (1926–2012).

Jan Svoboda patří k zakladatelům retrovirologie, proslavil se zejména svými pracemi s virem Rousova sarkomu. Přispěl k poznání, jak se dědičná informace retrovirů začleňuje do genomu napadených buněk a vyvolává nádorové bujení.

V sedmdesátých letech čelil politické perzekuci, byl zbaven místa vedoucího oddělení, nemohl cestovat, a tím značně utrpěly jeho mezinárodní kontakty. Podle mnohých odborníků je to hlavní důvod, proč se v roce 1975 jeho jméno neocitlo mezi vědci oceněnými Nobelovou cenou, která byla ten rok udělena „za objevy týkající se interakcí mezi onkoviry a genetickým materiálem buňky“.

Články Jana Svobody ve Vesmíru: http://casopis.vesmir.cz/clanky/autor/id/871.

-ov-

Syntetický lidský genom

Po projektu přečtení lidského genomu z přelomu tisíciletí přichází další ambiciózní záměr spojený s lidskou dědičnou informací: její kompletní syntéza. Ke svému předchůdci se hlásí i názvem: Projekt lidského genomu – zápis (Human Genome Project – write). V časopise Science ho 2. června představilo pětadvacet amerických biologů, mezi nimiž nechybí tak zvučná jména syntetické biologie jako Jef Boeke nebo George Church.

Cílem není zrod člověka s umělým genomem, a tedy bez genetických rodičů. Autoři projektu chtějí v první řadě do deseti let tisíckrát snížit náklady na syntézu velkých úseků DNA (od sta milionů bází výše) a testovat jejich aktivitu v živých buňkách. To by mohlo vést například k vývoji vůči virům rezistentních buněčných linií, které by produkovaly lidské proteiny pro farmaceutické využití, nebo kmenových buněk s genomem upraveným tak, aby se minimalizovalo riziko nádorového bujení. A například syntetický prasečí genom (zvládneme-li člověka, zvládneme i prase) by usnadnil cestu ke xenotransplantacím.

Při nutnosti rozsáhlých zásahů do genomu by syntéza celé dědičné informace „na zelené louce“ mohla být jednodušší a levnější než série úprav pomocí stále populárnějšího a mocnějšího nástroje CRISPR.

Pokus o zvládnutí syntézy celého genomu (a jeho neméně náročné začlenění do živé buňky) zároveň přispěje k lepšímu pochopení toho, jak genom funguje. Biologové se v tomto ohledu inspirují výrokem fyzika Richarda Feynmana: „Nemohu porozumět tomu, co sám nedokážu sestrojit.“ Stejný výrok před několika lety zakódoval tým Craiga Ventera do prvního syntetického genomu (upravené kopie genomu bakterie Mycoplasma genitalium).

Projekt chce během letoška dát dohromady 100 milionů dolarů, které by měly pokrýt první etapu prací. Nepočítá s prostředky z federálního rozpočtu, vědci chtějí využít své stávající granty týkající se syntetické biologie.

Boeke J. D. et al., Science, DOI: 10.1126/science.aaf6850, http://engineeringbiologycenter.org

Pád Evy Sykové

Kauza aplikace kmenových buněk pacientům trpícím amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) má překotný vývoj. Tak překotný, že mu Vesmír s měsíční periodicitou a dlouhými výrobními lhůtami nemůže stačit. Proto jen stručné shrnutí navazující na zprávu v této rubrice v květnovém čísle.

Druhá reportáž České televize, odvysílaná v pořadu Reportéři ČT 30. května, přinesla řadu znepokojivých otázek a několik znepokojivých odpovědí týkajících se pacientských plateb za aplikaci buněk jak mimo klinickou studii, tak v jejím rámci. Tím se spustil řetězec událostí vedoucích k strmému pádu vědkyně a vědní manažerky, jejíž pozice se dlouho zdála neotřesitelná. Deset dní po reportáži už nebyla ani ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR, ani místopředsedkyní vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Z pozice ředitelky ÚEM Evu Sykovou odvolal předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, ona sama vzápětí na ředitelskou funkci rezignovala. Díky tomu nenastala poněkud problematická situace, v níž by o souhlasu s odvoláním ředitelky Evy Sykové rozhodovala rada ústavu v čele s předsedkyní Evou Sykovou.

Profesorka Syková rezignovala rovněž na členství v RVVI, a to na žádost Bohuslava Sobotky. Následovalo její formální odvolání vládou. O tom, kdo ji nahradí na postu místopředsedkyně rady, se mělo rozhodnout 24. června (po uzávěrce Vesmíru).

Zůstává senátorkou (zvolena jako nestranička za ČSSD), obvinění z nečestného či dokonce nezákonného jednání odmítá a bude usilovat o očištění svého jména. Pokud by se jí to podařilo, Pavel Bělobrádek nevylučuje její návrat do RVVI.

-ov-

Klobouk pro největší teleskop

Na ceremoniálu v Garchingu u Mnichova podepsali 25. května zástupci Evropské jižní observatoře a konsorcia dodavatelských firem kontrakt ve výši 400 milionů eur na dodávku kopule a nosné konstrukce dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Jedná se o největší kontrakt v dějinách pozemní astronomie.

Dalekohled E-ELT s primárním zrcadlem o průměru 39 m by měl být největším teleskopem na světě pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast spektra. Poskytne patnáctkrát detailnější snímky než Hubbleův vesmírný dalekohled. Stát bude v severním Chile na 3000 m vysoké hoře Cerro Armazones vzdálené asi 20 kilometrů od observatoře ESO Paranal.

Kontrakt zahrnuje návrh, výrobu, přepravu, sestavení a otestování kopule i nosné konstrukce dalekohledu. Kopule o váze 5000 tun bude mít průměr 85 metrů a ukryje pod sebou plochu srovnatelnou s fotbalovým hřištěm.

Stavební práce by měly být zahájeny příští rok, uvedení teleskopu do provozu je plánováno na rok 2024.

-ov-

Kolaps informačního systému

Pokud jste se 1. června pokusili prostřednictvím stránek isvav.cz vstoupit do Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), přivítalo vás pouze strohé oznámení o ukončení provozu.

O půlnoci 31. května totiž vypršela smlouva o zajištění provozu systému mezi Úřadem vlády ČR a konsorciem dodavatelů (ČVUT a InfoScience Praha, s. r. o.). Bělobrádkův úřad se s dodavateli nedokázal včas dohodnout na podmínkách prodloužení smlouvy, jednání ztroskotala na cenových podmínkách.

Systém nabízel přehled o veřejné podpoře výzkumu, o dosažených výsledcích a sloužil jako podklad pro rozdělování institucionálních prostředků ze státního rozpočtu i v rámci jednotlivých pracovišť. Pracovaly s ním výzkumné instituce, úřady, firmy i novináři. Úřad vlády ujišťuje, že data se neztratila, nová jsou průběžně doplňována, „jen“ k nim veřejnost dočasně ztratila přístup. V době uzávěrky Vesmíru Bělobrádkovi lidé hledali řešení situace, která je pro českou vědu velmi nepříjemná. Tak schválně, zadejte si do prohlížeče adresu www.isvav.cz. Co vidíte?

-ov-