i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Středomoří, místo setkávání

Jak islámský svět přispěl k formování moderní Evropy
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 462, 2016/7

Přesvědčení Evropy o vlastní nadřazenosti částečně relativizuje fakt, že ve středověku evropskou kulturu obohacovala tehdy v mnohých ohledech intelektuálně vyspělejší kultura a vzdělanost islámská. Intenzivní kontakty muslimů a křesťanů zejména v oblasti Středomoří významně přispěly k následnému rozkvětu evropské renesance, na jejíchž základech stojí moderní Evropa.

V období renesance Evropa položila základy pro svou moderní kulturní identitu a zároveň vstoupila do nové fáze reflexe svého sebepojetí, v rámci níž se také formovalo její vědění nejen o sobě samé, nýbrž i o „těch ostatních“. Přestože středověká koncepce res publica christiana ztrácela na své aktuálnosti, základní sebeurčení Evropy se stále odvíjelo od její identifikace s křesťanstvím, jeho tradicí a hodnotami. Ty pak přinejmenším do doby, kdy dosáhla vůdčí pozice díky své technologické vyspělosti, sloužily jako hlavní argument pro legitimizaci přesvědčení Evropy o vlastní nadřazenosti.

Vlivem tohoto pojetí a s ohledem na požadavek systematizace a kategorizace vědění byly v našich dějinách často opomíjeny širší (mezi)kulturní souvislosti. Právě díky jejich nahlížení lze odhalit mnohé nečekané prostorové i časové spojitosti, na což apeluje Stephen Greenblatt v předmluvě k nedávno publikované knize Cultural Mobility, a Manifesto. Je skutečně možné jednoznačně určit, kde a kdy jedna historie začíná a končí?

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Kristýna Rendlová

Mgr. et Mgr. Kristýna Rendlová (*1986) je doktorandkou Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, kde se věnuje umění islámské kulturní oblasti, zejména se zaměřením na oblast Malé Asie a Íránu. V rámci postgraduálního studia zpracovává téma zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století. V současné době realizuje výzkumný pobyt na turecké Boğaziçi University a dlouhodobě také externě spolupracuje se Sbírkou umění Asie a Afriky Národní galerie v Praze.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.