i

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Středomoří, místo setkávání

Jak islámský svět přispěl k formování moderní Evropy
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 462, 2016/7

Přesvědčení Evropy o vlastní nadřazenosti částečně relativizuje fakt, že ve středověku evropskou kulturu obohacovala tehdy v mnohých ohledech intelektuálně vyspělejší kultura a vzdělanost islámská. Intenzivní kontakty muslimů a křesťanů zejména v oblasti Středomoří významně přispěly k následnému rozkvětu evropské renesance, na jejíchž základech stojí moderní Evropa.

V období renesance Evropa položila základy pro svou moderní kulturní identitu a zároveň vstoupila do nové fáze reflexe svého sebepojetí, v rámci níž se také formovalo její vědění nejen o sobě samé, nýbrž i o „těch ostatních“. Přestože středověká koncepce res publica christiana ztrácela na své aktuálnosti, základní sebeurčení Evropy se stále odvíjelo od její identifikace s křesťanstvím, jeho tradicí a hodnotami. Ty pak přinejmenším do doby, kdy dosáhla vůdčí pozice díky své technologické vyspělosti, sloužily jako hlavní argument pro legitimizaci přesvědčení Evropy o vlastní nadřazenosti.

Vlivem tohoto pojetí a s ohledem na požadavek systematizace a kategorizace vědění byly v našich dějinách často opomíjeny širší (mezi)kulturní souvislosti. Právě díky jejich nahlížení lze odhalit mnohé nečekané prostorové i časové spojitosti, na což apeluje Stephen Greenblatt v předmluvě k nedávno publikované knize Cultural Mobility, a Manifesto. Je skutečně možné jednoznačně určit, kde a kdy jedna historie začíná a končí?

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Kristýna Rendlová

Mgr. et Mgr. Kristýna Rendlová (*1986) je doktorandkou Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, kde se věnuje umění islámské kulturní oblasti, zejména se zaměřením na oblast Malé Asie a Íránu. V rámci postgraduálního studia zpracovává téma zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století. V současné době realizuje výzkumný pobyt na turecké Boğaziçi University a dlouhodobě také externě spolupracuje se Sbírkou umění Asie a Afriky Národní galerie v Praze.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné