i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Středomoří, místo setkávání

Jak islámský svět přispěl k formování moderní Evropy
 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 462, 2016/7

Přesvědčení Evropy o vlastní nadřazenosti částečně relativizuje fakt, že ve středověku evropskou kulturu obohacovala tehdy v mnohých ohledech intelektuálně vyspělejší kultura a vzdělanost islámská. Intenzivní kontakty muslimů a křesťanů zejména v oblasti Středomoří významně přispěly k následnému rozkvětu evropské renesance, na jejíchž základech stojí moderní Evropa.

V období renesance Evropa položila základy pro svou moderní kulturní identitu a zároveň vstoupila do nové fáze reflexe svého sebepojetí, v rámci níž se také formovalo její vědění nejen o sobě samé, nýbrž i o „těch ostatních“. Přestože středověká koncepce res publica christiana ztrácela na své aktuálnosti, základní sebeurčení Evropy se stále odvíjelo od její identifikace s křesťanstvím, jeho tradicí a hodnotami. Ty pak přinejmenším do doby, kdy dosáhla vůdčí pozice díky své technologické vyspělosti, sloužily jako hlavní argument pro legitimizaci přesvědčení Evropy o vlastní nadřazenosti.

Vlivem tohoto pojetí a s ohledem na požadavek systematizace a kategorizace vědění byly v našich dějinách často opomíjeny širší (mezi)kulturní souvislosti. Právě díky jejich nahlížení lze odhalit mnohé nečekané prostorové i časové spojitosti, na což apeluje Stephen Greenblatt v předmluvě k nedávno publikované knize Cultural Mobility, a Manifesto. Je skutečně možné jednoznačně určit, kde a kdy jedna historie začíná a končí?

Nyní vidíte 8 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Kristýna Rendlová

Mgr. et Mgr. Kristýna Rendlová (*1986) je doktorandkou Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, kde se věnuje umění islámské kulturní oblasti, zejména se zaměřením na oblast Malé Asie a Íránu. V rámci postgraduálního studia zpracovává téma zobrazování architektury v osmanských ilustrovaných rukopisech 16. století. V současné době realizuje výzkumný pobyt na turecké Boğaziçi University a dlouhodobě také externě spolupracuje se Sbírkou umění Asie a Afriky Národní galerie v Praze.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...