Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Evropská prehistorie

 |  14. 7. 2016
 |  Vesmír 95, 386, 2016/7

Analýzy DNA získané z archeologických nálezů v posledních letech pravidelně přinášejí nečekané poznatky o populační historii a demografii evropského obyvatelstva poslední doby ledové. Vědecký tým složený z antropologů, archeologů a genetiků z Institutu Maxe Plancka a několika evropských univerzit analyzoval mitochondriální genomy 35 lovců-sběračů, kteří žili ve Francii, Belgii, Německu, Itálii, České republice a Rumunsku před 35 až 7 tisíci lety. Toto období zahrnuje pozdní pleistocén, včetně jeho nejchladnějšího období, takzvaného posledního glaciálního maxima, a raný holocén.

Analýza ukázala, že lidé, kteří žili v Evropě před nástupem posledního glaciálního maxima, před asi 25 tisíci lety, byli geneticky značně rozmanití. Část z nich náležela do takzvané mitochondriální haploskupiny M. Tato haploskupina se u dnešního evropského obyvatelstva prakticky vůbec nevyskytuje, zato je však široce rozšířená ve východní Asii, Austrálii a Oceánii a v Americe. Haploskupina M je dávána do souvislosti s první migrační vlnou anatomicky moderních lidí z Afriky do Eurasie před více než 50 tisíci lety. Její nepřítomnost na evropském kontinentu byla po dlouhou dobu vykládána jako důkaz toho, že tato migrační vlna směřovala z Arabského poloostrova na východ po pobřeží Indického oceánu, přičemž Evropě se zcela vyhnula. Mělo se za to, že Evropa byla osídlena o něco později lidmi náležícími do mitochondriální haploskupiny N, respektive jejích sedmi podskupin U, X, H, V, T, K a J (slavných sedm dcer Eviných). Zdá se tedy, že v době, kdy se anatomicky moderní lidé vydali do Asie, se titíž lidé vydali také do Evropy. V genomech lovců-sběračů mladších než 25 tisíc let se haploskupina M již nevyskytuje. Je pravděpodobné, že když kruté podnebí té doby zdecimovalo evropskou populaci a její zbytky se stáhly do glaciálních refugií na jihu kontinentu, haploskupina M z těchto subpopulací jednoduše vymizela v důsledku genetického driftu.

Zjištění, že první anatomicky moderní lidé v Evropě byli mnohem staršího původu a také geneticky rozmanitější, než jsme si dosud mysleli, nebylo jediným překvapením, které studie přinesla. Ukázalo se rovněž, že v době před asi 14,5 tisíce let, kdy se v Evropě začalo oteplovat, byla stávající populace lovců-sběračů z větší části nahrazena geneticky odlišnou populací z neznámého zdroje. Vědecký tým nyní hodlá rozšířit analyzovaný soubor o další genomy dávných Evropanů pocházejících z odlišných oblastí, s cílem lokalizovat zdroj migrační vlny, která před koncem doby ledové nahradila původní lovce-sběrače.

DOI: 10.1016/j.cub.2016.01.037

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...