Evropská prehistorie

Analýzy DNA získané z archeologických nálezů v posledních letech pravidelně přinášejí nečekané poznatky o populační historii a demografii evropského obyvatelstva poslední doby ledové. Vědecký tým složený z antropologů, archeologů a genetiků z Institutu Maxe Plancka a několika evropských univerzit analyzoval mitochondriální genomy 35 lovců-sběračů, kteří žili ve Francii, Belgii, Německu, Itálii, České republice a Rumunsku před 35 až 7 tisíci lety. Toto období zahrnuje pozdní pleistocén, včetně jeho nejchladnějšího období, takzvaného posledního glaciálního maxima, a raný holocén.

Analýza ukázala, že lidé, kteří žili v Evropě před nástupem posledního glaciálního maxima, před asi 25 tisíci lety, byli geneticky značně rozmanití. Část z nich náležela do takzvané mitochondriální haploskupiny M. Tato haploskupina se u dnešního evropského obyvatelstva prakticky vůbec nevyskytuje, zato je však široce rozšířená ve východní Asii, Austrálii a Oceánii a v Americe. Haploskupina M je dávána do souvislosti s první migrační vlnou anatomicky moderních lidí z Afriky do Eurasie před více než 50 tisíci lety. Její nepřítomnost na evropském kontinentu byla po dlouhou dobu vykládána jako důkaz toho, že tato migrační vlna směřovala z Arabského poloostrova na východ po pobřeží Indického oceánu, přičemž Evropě se zcela vyhnula. Mělo se za to, že Evropa byla osídlena o něco později lidmi náležícími do mitochondriální haploskupiny N, respektive jejích sedmi podskupin U, X, H, V, T, K a J (slavných sedm dcer Eviných). Zdá se tedy, že v době, kdy se anatomicky moderní lidé vydali do Asie, se titíž lidé vydali také do Evropy. V genomech lovců-sběračů mladších než 25 tisíc let se haploskupina M již nevyskytuje. Je pravděpodobné, že když kruté podnebí té doby zdecimovalo evropskou populaci a její zbytky se stáhly do glaciálních refugií na jihu kontinentu, haploskupina M z těchto subpopulací jednoduše vymizela v důsledku genetického driftu.

Zjištění, že první anatomicky moderní lidé v Evropě byli mnohem staršího původu a také geneticky rozmanitější, než jsme si dosud mysleli, nebylo jediným překvapením, které studie přinesla. Ukázalo se rovněž, že v době před asi 14,5 tisíce let, kdy se v Evropě začalo oteplovat, byla stávající populace lovců-sběračů z větší části nahrazena geneticky odlišnou populací z neznámého zdroje. Vědecký tým nyní hodlá rozšířit analyzovaný soubor o další genomy dávných Evropanů pocházejících z odlišných oblastí, s cílem lokalizovat zdroj migrační vlny, která před koncem doby ledové nahradila původní lovce-sběrače.

DOI: 10.1016/j.cub.2016.01.037