i

Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Bludné cesty kvartérní malakozoologie

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 360, 2016/6

Zatímco mořští měkkýši se odedávna významně uplatňovali v paleontologii od kambria až po kvartér, kontinentální malakofauna dodnes zůstala jakousi popelkou. V rámci kvartéru hraje jen druhořadou roli, ačkoli schránky plžů patří v řadě oblastí mezi nejhojnější fosilie terestrických i vodních sedimentů z tohoto období.

Je to těžko pochopitelné, neboť se běžně vyskytují ve velkých počtech umožňujících statistické hodnocení srovnatelné s pylovou analýzou, nehledě k tomu, že jejich sběr a zpracování jsou velmi snadné a jednoduché. Značný význam má také jejich hojný výskyt v oblastech, kde jsou jiné kvartérní fosilie vzácné nebo chybějí.

Nedávno nás navštívili dva francouzští kolegové, s nimiž navazujeme spolupráci, a postěžovali si, že kvartérními měkkýši se v celé Francii dnes blíže zabývají jen oni dva a že podobně je tomu i ve většině dalších evropských zemí. Příčinu lze nejspíše hledat v názorech některých známých malakozoologů. Například Němec David Geyer sice dbal na nálezy fosilních měkkýšů, ale po podrobných ekologických úvahách došel k názoru, že recentní malakofauna se nijak významně neliší od fauny kvartérní, takže neposkytuje zásadnější údaje ani k datování příslušných uloženin, ani k rekonstrukci kvartérního prostředí. Podobně se vyjádřil i Čechoameričan B. Shimek. Je zajímavé, že oba měli v rukou sprašová společenstva, která se svým složením liší od kterýchkoli malakocenóz současné Evropy. Svou roli sehrály i další okolnosti.

Nelze říci, že by fosilní měkkýši byli od počátku přehlíženi. Dokazují to souborná díla o kvartérní malakofauně různých zemí, u nás třeba monografie J. F. Babora. [1] Babor ovšem nebyl výkonný paleontolog, který svůj materiál sbírá v přírodě a sleduje nálezové prostředí, nýbrž především determinátor a taxonom odkázaný na víceméně příležitostné sběry terénních badatelů (zvláště geologů a archeologů) a materiály z muzejních depozitářů. Jeho obdivovatelem a následovníkem v meziválečném období byl Jaroslav Petrbok, který sice pilně hledal a sbíral fosilní malakofaunu v přírodě, ale jen málo si všímal její tafonomie i stanovištních poměrů nalezišť. Jeho seznamy, publikované ještě i v padesátých letech, se proto v souladu s Baborem většinou omezují na taxonomická data, zejména na drobné odchylky (variety, formy). Hodnotu Petrbokových spisů ovšem nelze posuzovat dnešníma očima, neboť v první polovině 20. století se u nás celkovou problematikou kvartéru jako vyhraněného geologického období nikdo nezabýval, což platí zejména z paleoenvironmentálního hlediska. Naopak se prosazovaly mylné představy jako interglaciální původ štěrkopískových teras, tvorba spraší výhradně v posledním glaciálu, řazení všech předmagdalénských kultur do aurignacienu, hiát osídlení v mezolitu, fluviální původ pěnitcových horizontů v jeskyních nebo že černozem tvoří dohromady s B-horizontem luvizemě v podloží jedinou půdu – degradovanou černozem atd.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné