i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Bludné cesty kvartérní malakozoologie

 |  9. 6. 2016
 |  Vesmír 95, 360, 2016/6

Zatímco mořští měkkýši se odedávna významně uplatňovali v paleontologii od kambria až po kvartér, kontinentální malakofauna dodnes zůstala jakousi popelkou. V rámci kvartéru hraje jen druhořadou roli, ačkoli schránky plžů patří v řadě oblastí mezi nejhojnější fosilie terestrických i vodních sedimentů z tohoto období.

Je to těžko pochopitelné, neboť se běžně vyskytují ve velkých počtech umožňujících statistické hodnocení srovnatelné s pylovou analýzou, nehledě k tomu, že jejich sběr a zpracování jsou velmi snadné a jednoduché. Značný význam má také jejich hojný výskyt v oblastech, kde jsou jiné kvartérní fosilie vzácné nebo chybějí.

Nedávno nás navštívili dva francouzští kolegové, s nimiž navazujeme spolupráci, a postěžovali si, že kvartérními měkkýši se v celé Francii dnes blíže zabývají jen oni dva a že podobně je tomu i ve většině dalších evropských zemí. Příčinu lze nejspíše hledat v názorech některých známých malakozoologů. Například Němec David Geyer sice dbal na nálezy fosilních měkkýšů, ale po podrobných ekologických úvahách došel k názoru, že recentní malakofauna se nijak významně neliší od fauny kvartérní, takže neposkytuje zásadnější údaje ani k datování příslušných uloženin, ani k rekonstrukci kvartérního prostředí. Podobně se vyjádřil i Čechoameričan B. Shimek. Je zajímavé, že oba měli v rukou sprašová společenstva, která se svým složením liší od kterýchkoli malakocenóz současné Evropy. Svou roli sehrály i další okolnosti.

Nelze říci, že by fosilní měkkýši byli od počátku přehlíženi. Dokazují to souborná díla o kvartérní malakofauně různých zemí, u nás třeba monografie J. F. Babora. [1] Babor ovšem nebyl výkonný paleontolog, který svůj materiál sbírá v přírodě a sleduje nálezové prostředí, nýbrž především determinátor a taxonom odkázaný na víceméně příležitostné sběry terénních badatelů (zvláště geologů a archeologů) a materiály z muzejních depozitářů. Jeho obdivovatelem a následovníkem v meziválečném období byl Jaroslav Petrbok, který sice pilně hledal a sbíral fosilní malakofaunu v přírodě, ale jen málo si všímal její tafonomie i stanovištních poměrů nalezišť. Jeho seznamy, publikované ještě i v padesátých letech, se proto v souladu s Baborem většinou omezují na taxonomická data, zejména na drobné odchylky (variety, formy). Hodnotu Petrbokových spisů ovšem nelze posuzovat dnešníma očima, neboť v první polovině 20. století se u nás celkovou problematikou kvartéru jako vyhraněného geologického období nikdo nezabýval, což platí zejména z paleoenvironmentálního hlediska. Naopak se prosazovaly mylné představy jako interglaciální původ štěrkopískových teras, tvorba spraší výhradně v posledním glaciálu, řazení všech předmagdalénských kultur do aurignacienu, hiát osídlení v mezolitu, fluviální původ pěnitcových horizontů v jeskyních nebo že černozem tvoří dohromady s B-horizontem luvizemě v podloží jedinou půdu – degradovanou černozem atd.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie

O autorovi

Vojen Ložek

RNDr. Vojen Ložek, DrSc., (*1925) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geologií kvartéru. Věnuje se též malakozoologii a přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Z jeho knižních publikací připomeňme alespoň: Příroda ve čtvrtohorách (Academia, 1973), Zrcadlo minulosti (Dokořán, 2007).
Ložek Vojen

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné