Indiánská lovecká sedátka

Myslím, že cestuji po cizích zemích hlavně proto, abych pochopil českou krajinu. Jak se v ní chová pravý lidový myslivec? Postaví si posed, anebo si alespoň v Loveckých potřebách koupí skládací sedátko, na kterém pak čeká na zvěř. V pískovcových krajinách amerického středo- a jihozápadu jsem se několikrát setkal s jemně upravenými skalisky. Dvěma či třemi údery je kámen upraven, tak aby se na něm dalo lépe sedět. V některých případech pod kamenem nalezneme úštěpy po výrobě kamenných nástrojů. Tato místa mají daleký výhled, bývají v krásné krajině (bylo by omylem indiánům upírat cit pro estetiku krajiny) a k usazení lákají i nás, evropské cizince. Indiáni podobně jako lidé evropského pravěku ve svých obydlích buď přečkávali zimu, anebo v nich jenom přespávali. Krajina jim byla nejvlastnějším domovem a zařizovali si v ní drobná místa asi tak, jako si pořizujeme do „obýváku“ sedací soupravu.

Před časem jsem si všiml, že na buližníkových skalách u Loupenska nedaleko Přeštic v západních Čechách existují stopy po úderech a opracování skály, aby se po ní lépe lezlo. Stáří nelze určit. Téměř neznatelné úpravy mohou pocházet jak z pravěku, tak až ze středověku či z třicetileté války. S určitou pravděpodobností však lze poznat, že úpravy jsou úmyslné, podobně jako podle lasturnatého lomu poznáváme kamennou industrii. Možná je čas dívat se na naše skalní útvary očima zvyklýma na hrubotvarou paleolitickou industrii a začít rozeznávat alespoň některé úpravy. Jsem přesvědčen, že podobných kamenných sedátek muselo být podobně jako u indiánů i v naší krajině velké množství, i když většina z nich asi zanikla při výstavbě vesnic a zídek.