Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Osmnácté zrcadlo

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 230, 2016/4

Hubbleův teleskop se dočká nástupce. Na začátku února letošního roku byl na rozkládací konstrukci kosmického teleskopu příští generace namontován poslední, osmnáctý segment jeho hlavního zrcadla. Od plánovaného startu do vesmíru nás dělí už jen necelé tři roky. Ač to může znít překvapivě, v příběhu Webbova teleskopu se to jeví jako pouhý okamžik.

Ten příběh začal 8. června 1998, kdy tehdejší ředitel (administrátor) amerického úřadu NASA Daniel Goldin představil veřejnosti projekt Next Generation Space Telescope (NGST), neboli Kosmický teleskop příští generace. Současně byly zveřejněny jeho čtyři možné podoby, z nichž se bude vybírat. Ve třech případech šlo o dalekohled se zrcadlem, které by se teprve po vynesení do vesmíru rozložilo do pracovní polohy a jehož sběrná plocha by odpovídala průměru okolo osmi metrů. Proti slunečnímu světlu mělo zrcadlo pracující ve volném prostoru chránit obrovské stínítko. Dalekohled měl podle všech tří návrhů operovat ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země ve směru od Slunce, v místě, kde se vzájemně kompenzuje gravitační přitažlivost obou těles s odstředivou silou. Objekt sem umístěný pak spolu se Zemí obíhá okolo Slunce. Prakticky je však ve stavu labilní rovnováhy, takže družice ve skutečnosti okolo tohoto bodu, označovaného jako L2, „kličkují“ po tzv. Lissajousových křivkách. Čtvrtá koncepce nejvíce připomínala klasický dalekohled – měla pevné monolitické zrcadlo o průměru šest metrů. Zvláštností byl nápad vyslat takový teleskop na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu okolo Slunce, která by zařízení občas zavedla až za dráhu planety Mars, na hranici pásu asteroidů. A datum startu? Plán říkal, že někdy v roce 2007.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Vysoké škole pedagogické (dnes Univerzita Hradec Králové). Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky, věnuje se teorii komunikace vědy. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, kde připravuje astronomické programy pro veřejnost, žáky a studenty ve všech stupních vzdělávání.
Veselý Jan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné