Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Proč rozumět genetice

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 138, 2016/3

21. století pomalu vyrůstá z dětských bot, a jakkoliv se nám mohou zdát problémy biologů ve srovnání s ekonomickou a sociální krizí malicherné, bylo by nerozumné je zanedbávat. Od poloviny devadesátých let 20. století nás média v pravidelných intervalech bombardují zprávami o fantastických úspěších molekulární genetiky, málokdo si ale uvědomuje skutečné dosahy současného pokroku. Genetická realita na nás však číhá už za nejbližším rohem.

Jedním z nejkřiklavějších příkladů je americká firma 23andMe (23 a já, přičemž 23 lidských chromozomů tvoří jednu sadu a každá lidská buňka obsahuje takové sady dvě), která už v říjnu roku 2011 oznámila, že o detailní analýzu svého genomu požádalo více než 125 000 zákazníků. Dnes je možné nechat svůj genom plně osekvenovat za cenu, která je podstatně nižší než mnohá specializovaná lékařská vyšetření. Za pouhých 99 dolarů může zákazník získat genetickou analýzu své DNA, test na desítky různých dědičných nemocí či sklonů, analýzu příbuzenských vztahů či si nechat vypracovat genetický strom své rodiny.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zuzana Storchová

Prof. Zuzana Storchová, Ph.D., (*1970) v roce 1989 obsadila 17. až 20. místo biologické olympiády. Vystudovala PřF UK Praha. Po doktorandském studiu u Vladimíra Vondrejse zamířila na dva roky do Curychu, kde se věnovala studiu postreplikativních oprav DNA. Od roku 2001 do roku 2007 pracovala na Dana Farber Cancer Institute/Harvard Medical School v Bostonu na projektu zaměřeném na studium polyploidie v kvasinkách. Od r. 2008 vede pracovní skupinu v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova. Její skupina studuje vliv abnormálního počtu chromozomů na lidské buňky. V roce 2016 byla jmenována profesorkou molekulární genetiky na Technické univerzitě v Kaiserslauternu.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...