Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Proč rozumět genetice

 |  3. 3. 2016
 |  Vesmír 95, 138, 2016/3

21. století pomalu vyrůstá z dětských bot, a jakkoliv se nám mohou zdát problémy biologů ve srovnání s ekonomickou a sociální krizí malicherné, bylo by nerozumné je zanedbávat. Od poloviny devadesátých let 20. století nás média v pravidelných intervalech bombardují zprávami o fantastických úspěších molekulární genetiky, málokdo si ale uvědomuje skutečné dosahy současného pokroku. Genetická realita na nás však číhá už za nejbližším rohem.

Jedním z nejkřiklavějších příkladů je americká firma 23andMe (23 a já, přičemž 23 lidských chromozomů tvoří jednu sadu a každá lidská buňka obsahuje takové sady dvě), která už v říjnu roku 2011 oznámila, že o detailní analýzu svého genomu požádalo více než 125 000 zákazníků. Dnes je možné nechat svůj genom plně osekvenovat za cenu, která je podstatně nižší než mnohá specializovaná lékařská vyšetření. Za pouhých 99 dolarů může zákazník získat genetickou analýzu své DNA, test na desítky různých dědičných nemocí či sklonů, analýzu příbuzenských vztahů či si nechat vypracovat genetický strom své rodiny.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Zuzana Storchová

Prof. Zuzana Storchová, Ph.D., (*1970) v roce 1989 obsadila 17. až 20. místo biologické olympiády. Vystudovala PřF UK Praha. Po doktorandském studiu u Vladimíra Vondrejse zamířila na dva roky do Curychu, kde se věnovala studiu postreplikativních oprav DNA. Od roku 2001 do roku 2007 pracovala na Dana Farber Cancer Institute/Harvard Medical School v Bostonu na projektu zaměřeném na studium polyploidie v kvasinkách. Od r. 2008 vede pracovní skupinu v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova. Její skupina studuje vliv abnormálního počtu chromozomů na lidské buňky. V roce 2016 byla jmenována profesorkou molekulární genetiky na Technické univerzitě v Kaiserslauternu.

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...